8. února 2025, autor: petrsak

1. část

Rostlina je puzena pohybovat se za světlem, za sluncem. Sociální entity mají zakódováno chování k získání, udržení a zvyšování moci. Podmínky k naplnění tohoto kódu jsou však u sociálních entit velmi odlišné, a proto jejich moc a její zvyšování se velice různí. Existují však sociální entity, které mají extrémně výhodné podmínky k naplnění mocenského kódu a těmito entitami jsou zpravodajské služby.

Zpravodajské služby nejsou sice vynálezem moderní doby, známé jsou již od starověku, avšak zejména po 2. světové válce dosáhly nebývalého rozvoje a pozice ve společnosti. Od doby svého vzniku s jasně definovaným cílem a funkcemi ve společnosti prošly velký kus cesty. Rozvoj moderních technologií vybavil zpravodajské služby dříve netušenými možnostmi. Zpravodajské služby měly sloužit společnosti a demokratickým orgánům státu. Současně dostaly do vínku podmínky, které předurčily jejich neplánovaný, bouřlivý rozvoj a zaujetí pozice ve společnosti, kterou dopředu nikdo neplánoval a ani nechtěl. Zpravodajské služby lze také charakterizovat jako dominantní složku deep state.

Osobnost zpravodajce, agenta

Vedle makrospolečenského faktoru, tedy podmínek a pozice zpravodajských služeb ve společnosti, je důležitým prvkem problému modální osobnost zpravodajce, zaměstnance a agenta zpravodajské služby. Ve výrazně větší míře, než je rozložení v populaci, do zpravodajských služeb směřují lidé s poruchou osobnosti. Jedná se o deprivanty, psychopaty a sociopaty. Typická je pro ně nízká až nulová empatie, přebujelé ego s extrémní orientací na sebe, a s vysokým sebehodnocením nesoucím pocit nadřazenosti nad ostatními lidmi nebo naopak s pocitem méněcennosti. Jejich hodnotová orientace je také extrémní, dominantními hodnotami je osobní prospěch, kariéra, nadřazená pozice ve společnosti, moc nad druhými lidmi. Povětšinou vlast, ani stát pro ně nejsou zvláštní hodnotou. Pro agenta je stát především zdrojem prvotní moci, kterou postupně od státu všemi prostředky navyšuje. Aktivity v roli agenta zpravodajské služby negativní složky osobnosti posilují. Objektivně je stavěn nad právní i morální normy, což v něm posiluje pocit nadřazenosti, „on je něco více“. Objektivní pozice a role ve společnosti se promítá do jeho subjektivity. Málokterý agent je tak inteligentní, aby si uvědomil, že tato cesta nevede k nadčlověku, ale do pekel.    

Podstatou člověka je dualita individuality a sociální složky. Veškerý vývoj člověka od primátů po homo sapiens stál na této sociální složce. Jedinec bez sociálna, bez sociální komunity není nic. Proto vše, co se týká jedince a společnosti,se promítá do obou dimenzí, do individuality a do sociálna. Standardní zpravodajec, agent bývá mrzák v sociální složce.

V sociální evoluci se postupně vynořovalo jako antropologické tabu zabití člověka. Normálnímu člověku evolučně směřujícím k vyšší úrovni lidství se zabití člověka bytostně příčí. A pro zpravodajce je povětšinou zabití člověka pouhou technikálií. Zde vede hranice mezi dvěma světy, které jsou různě nazývány; světlo, dobro, Bůh, duch a za hranicí; zlo, temno, Satan, hmota.

Pochopitelně, že v čase a prostoru se mohou vyskytnout specifické podmínky, které vedou k vytvoření ostrůvků pozitivní deviace, kdy se do zpravodajské služby dostanou lidé s pozitivní motivací a bez psychických poruch osobnosti. To se však netýká současnosti.

Banální ilustraci deviantní pozice agenta zpravodajské služby nacházíme v přihlouplých filmech s James Bondem, kde se agent 007 charakterizuje sloganem „s právem zabíjet“.Je s podivem, že se nikdo nad tímto sloganem nepozastavil, protože zabití mimo justiční proces je trestným činem a filmy tak staví MI6 do pozice zločinecké organizace. Nebo také indoktrinuje populaci myšlenkou, že zpravodajské služby jsou nad obyčejnými lidmi, nad právními a morálními zákony.

Války zahajují a udržují zpravodajské služby a vojensko průmyslový komplex

První americká agrese vůči Iráku byla zahájena pod propagandistickým krytím, že Iráčané vyhazují z inkubátorů kuvajtské novorozence. USA si najaly renomovanou PR agenturu HillxKnowlton za účelem zformování mezinárodního veřejného mínění. Těžištěm této kampaně bylo svědectví kuvajtské dívky Nayirah al-Sabah před americkým kongresem. Když již byla vojenská agrese v plném proudu, ukázalo se, že dívka, která šířila lež o inkubátorech, byla dcerou kuvajtského velvyslance v USA, a tudíž ani v Kuvajtu nebyla.

Druhá americká agrese vypukla na základě lživé informace agenta CIA Rafída Džaanábího, agenta s krycím jménem Curvelball, iráckého emigranta ve Velké Británii. Před zahájením vojenské agrese do Iráku člen expertnískupiny OSN britský odborník na zbraně hromadného zničení David Kelly zveřejnil informaci, že Irák nedisponuje zbraněmi hromadného ničení, čímž mediálně narušil britskou účast na agresi v Iráku. Při procházce spáchal sebevraždu přetnutím loketní tepny. Podivně vyšetřování potvrdilo sebevraždu, i když se na místě nenašla krev a na noži nebyly jeho otisky. Tehdejší premiér Tony Blair byl za vtažení Velké Británie do agresivní války obviněn a vyšetřován.  

Při zabití jediného člověka je vrah odsouzen za vraždu. V Iráku po lživé informaci CIA zahynulo kolem milionů Iráčanů. Nikdo nenesl a nenese odpovědnost, nikdo nebyl potrestán, protože vše bylo v souladu se zrůdným hodnotovým systémem CIA a jejich agentů, Pentagonu a jejich vojáků, vojensko průmyslového komplexu a jeho oligarchů. Co jsou nějací mrtví Iráčané proti dobrému kšeftu?

Kupodivu současná Trumpova kandidátka na funkci ředitelky National Intelligence Tulsi Gabbardova se podívalado nitra amerických zpravodajských služeb a uviděla, že „král je nahý“. Zpochybňuje hluboko zakořeněnou korupci v srdci amerických zpravodajských služeb, roli izraelské lobby při vymýšlení zpravodajských informací, podpoře nekonečné války a vedení Ameriky do katastrofických zásahů, které zabily statisíce lidí. Tulsi Gabarddová při slyšení před senátním výborem také uvedla: „Chybující americká zpravodajská služba a příliš horlivý intervencionismus podle ní vedly k americké invazi do Iráku a jejímu vytvoření mocenského vakua v Sýrii, Libyi, Egyptě a jinde. Příliš dlouho vedly chybující, nevyhovující nebo zneužívané zpravodajské služby k nákladným selháním a podkopávání naší národní bezpečnosti a bohem daných svobod zakotvených v ústavě.

Podle výzkumu Chicagské rady pro globální záležitosti se počet Američanů, kteří věřili, že zpravodajská komunita je životně důležitá pro boj proti národním hrozbám, od roku 2019 do roku 2022 snížil o deset procentních bodů, když se na veřejnost dostala nová odhalení o zneužívání sledování. Ve stejném časovém rámci se počet Američanů, kteří věřili, že zpravodajská komunita představuje hrozbu pro občanské svobody, téměř zdvojnásobil.“

Co jsou statisíce mrtvých Ukrajinců, když bylo tak snadné dosazenou loutku naprogramovat k sebevražednému požadavku na členství v NATO ? A už jely kšefty a už jela korupce, už mizely peníze ve správných kapsách.V současnosti zpochybňuje V. Zelenský částku uváděnou D. Trumpem jako pomoc Ukrajině. Rozdíl činí 100 miliard dolarů. V jakých kapsách, na jakých účtech se nacházejí? Návodem k hledání může být odhalení, že z Družstevní záložny byly v taškách vyneseny miliony eur určených na pomoc Ukrajině. V kauze figuruje také premiér Petr Fiala. To jsou také důvody pokračující války na Ukrajině. Chceš-lipoznat skutečnost, sleduj toky peněz! Jakmile se ve světě děje nějaké svinstvo, tak v pozadí jsou zpravodajské služby, ať již přímo nebo pod falešnou vlajkou.    

S končícím mandátem si dovolil promluvit o hrozbě zpravodajských služeb a vojensko průmyslového komplexu pro demokratický charakter společnosti americký prezident Dwight Eisenhower. Ve svém posledním projevu ve funkci prezidenta 17. ledna 1961 vyjádřil minimálně pochybnosti. Poprvé použil termín vojensko průmyslový komplex ve varovném tónu. „Ročně utratíme na vojenské zabezpečení víc, než je čistý příjem všech amerických společností dohromady. Tento obrovský průmysl je v americké zkušenosti zcela novým prvkem. A jeho totální vliv – ekonomický, politický, a dokonce i duchovní – je pociťován v každém městě, v každém domě a v každé kanceláři federální vlády. Avšak nesmíme přehlédnout velmi vážné problémy, které tento stav s sebou nese. V sázce je všechno naše úsilí, naše zdroje a naše životy, jakož i sama struktura naší společnosti.

Ve vládních úřadech musíme stát na stráži proti růstu neoprávněného vlivu vojensko-průmyslového komplexu, včetně zpravodajských služeb. Potenciál růstu této z normálnosti vykolejené moci existuje a bude i nadále přetrvávat.

Nesmíme nikdy této moci dovolit, aby ohrozila naše svobody a naše demokratické procesy. Nic bychom neměli brát za samozřejmé. Pouze naše ostražitost a vědomé občanství může přivodit rozumný soulad obrovského průmyslu a průmyslu obranného s našimi mírovými potřebami a cíli – a to tak, aby bezpečnost a svoboda mohly fungovat společně.“     (Eisenhower, 1961).

Také J. F. Kennedy vyjádřil obavy ze zpravodajských služeb v projevu před Americkou asociací vydavatelů novin v hotelu Waldorf-Astoria New York City 27. dubna, 1961. Byl to jeden z jeho posledních projevů v rámci prvního mandátu, ale netušil, že v důsledku atentátu  to je jeho jeden z jeho posledních projevů vůbec.

Zastával názor, že v demokracii není místo pro tajné informace. V tomto smyslu vydal varování směrem k mocenskému využívání informací. „Chtěl bych hovořit o naší společné odpovědnosti tváří v tvář společnému nebezpečí. Samotné slovo "utajení" je ve svobodné a otevřené společnosti nepříjemné; a my, jakožto občané, se z podstaty i historicky stavíme proti tajným spolkům, tajným přísahám a tajným jednáním. Již dávno jsme rozhodli, že nebezpečenství nadměrného a nedovoleného utajování věcných faktů dalece převažuje nad nebezpečími, která jsou citována k jeho ospravedlnění. I dnes má jen pramalý smysl čelit hrozbě uzavřené společnosti napodobováním jejích svévolných omezování. I dnes má jen pramalý smysl zajištění přežití našeho národa, pokud s ním nepřežijí i naše tradice. A je zde velmi závažné nebezpečí, že ohlášená potřeba větší bezpečnosti bude ovládnuta těmi, kdož jsou dychtiví rozšířit její význam až na samotné hranice úřední cenzury a utajování.

Celosvětově jsme postaveni před jednolitou a bezohlednou konspiraci, která spoléhá především na tajné prostředky pro rozšiřování sféry svého vlivu, na infiltracinamísto invaze, na převraty namísto voleb, na zastrašování namísto svobodné volby, na partyzány v noci namísto armády ve dne. Je to systém, který odvedl rozsáhlé lidské a materiální zdroje na vytvoření husté sítě, vysoce účinné mašinérie, která spojuje vojenské, diplomatické, zpravodajské, ekonomické, vědecké a politické operace.

Její přípravy jsou skryté, nikoli veřejné. Její chyby jsou ututlány, neobjeví se na titulních stranách. Její odpůrci jsou umlčeni, nikoli velebeni. O žádném výdaji se nepochybuje, žádná zvěst není otištěna, žádné tajemství není odhaleno. Vede studenou válku, stručně řečeno, s válečnou kázní.

A je to důvod, proč byl náš tisk chráněn Prvním dodatkem [Ústavy], jakožto jediná živnost v Americe, výslovně chráněná Ústavou, nikoli kvůli rozveselení a zábavě, nikoli pro pozdvižení banalit a názorů, nikoli kvůli tomu, aby se "veřejnosti dostalo toho, co si žádá", ale proto, aby informoval, podněcoval, reflektoval, pojmenoval naše nebezpečí a naše příležitosti, naznačoval možné krize a naše možnosti, aby vedl, formoval, vzdělával a někdy dokonce pobouřil veřejné mínění“ (Kennedy, 1961).

Americký prezident D. Eisenhower a generální tajemník ÚV KSSS N. S. Chruščov si při návštěvě N. S. Chruščova v USA notovali, jak je jejich generálově tlačí ke zbrojení a ke konfliktu. Žertovali, že by měli proti svým generálům udělat komplot. N. S. Chruščov byl při své dovolené na Krymu odstaven od moci a D. Eisenhauer stačil před skončením mandátu varovat před vojensko průmyslovým-komplexem.

Řídí politici zpravodajské služby či zpravodajci řídí politiky

V mainstremových médiích se jako negativní charakteristika Vladimíra Putina uvádí jeho příslušnost ke KGB, ovšem jsou zde další politici, za jejichž vrcholnou kariérou je příslušnost ke zpravodajským službám. Za ovládnutím vrcholných mocenských pozic klanem Bushů je zpravodajská kariéra George Bushe, který před nastartováním politické kariéry byl ředitelem CIA. Následovalo jeho prezidentské období, guvernérské období syna Jeba a prezidentské období druhého syna George.

V éře Sovětského svazu se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS Jurij Andropov, předchozí mnohaletý šéf KGB, který také nastartoval kariéru M. S. Gorbačova, a tedy také přestavbu a rozpad Sovětského svazu.

V Československu funkci normalizačního premiéra zastával předchozí ministr vnitra Lubomír Štrougal. Vzrůstající moci dalšího ministra vnitra Rudolfa Baráka se Antonín Novotný natolik obával, že ho po zinscenovaném procesu poslal do vězení.

Občas se odkryje nelegální tvář zpravodajské služby a odlišnost zájmů zpravodajské služby od legálních zájmů politického systému. Demokratická senátorka Diane Feldsteinová prezidentka Výboru pro zpravodajství v letech 2010-2013 provedla se svým výborem kontrolu CIA. Následně však uniklo, že byli senátoři jejího výboru sledováni CIA. Tedy ti, kteří mají být kontrolováni, kontrolují své kontrolory a staví se nad politický systém, nad demokracii, jsou nositelé moci bez hodnot a idejí. To je jen jeden příklad, který ilustruje, že CIA …“si přisvojuje moc, která nad sebou neuznává žádnou kontrolu“ (Denoel, 2018).  

Trumpova kandidátka na ředitelku National Intelligence Tulsi Gabbardová byla pouhých 24 hodin poté, co kritizovala Kamalu Harrisovou a její nominaci pro kandidaturu na prezidentku, zařazena na tajný seznam sledovaných osob pro domácí terorismus zvaný Quiet Skies.

Počátkem devadesátých let televize uvedla americký dokument o CIA. V tomto dokumentu vysocí činitelé CIApopisovali, jaké zděšení vyvolala po rozpadu Sovětského svazu a degradace KGB a ztráta nepřítele. Velikost a pozice CIA závisela na velikosti a pozici KGB. Se situací ztráty nepřítele se CIA vyrovnala geniálně. Světový terorismus nemá jasnou tvář, je všude a nikde, a tak CIA může působit všude a nikde. Konec konců již dříve dokázala CIA vytvořit Al-Kaidu a Talibán. Existují informace, že také za vznikem Hamasu a Islámského státu stojí západní zpravodajské služby, především CIA.

Příprava státního převratu?

Předlistopadová společnost byla strukturovaná podle řady znaků, strukturovaná byla i členská základna komunistické strany. Zjednodušeně upozorním na dvě skupiny. Jedna v souladu s objektivně se měnícími podmínkami ve společnosti usilovala o liberalizaci a demokratizaci společnosti, druhá nenápadná skupina zvnitřňovala negativní mocenské praktiky komunistického vládnutí. Tato totalitní sedlina, maskovaná novou frazeologií a ideologií, se úspěšně přenesla do kapitalizmu a v současnosti zaujímá nejvyšší mocenské pozice (Pavel, Baxa, Stříž, Bek), z nichž pomocí zvnitřněných praktik totalitní sedliny nelegitimně usurpuje další moc. Tato skupina byla od počátku propojena se zpravodajskými službami, které měly listopadový převrat a následný vývoj pod kontrolou. Náčelník STB generál A. Lorenz, agent vojenské rozvědky, ministr vnitra Richard Sacher, který zakonzervoval a skryl ve Fondu Z svazky listopadových politiků, povětšinou agentů jedné, ale spíše více zpravodajských služeb.

Zvláště za vedení Michala Koudelky se jednání BIS vymklo z chování, jaké se v demokratické v společnostiočekává od zpravodajské služby. Pravidelně z BIS unikají informace do médií, aniž by byl náčelník Michal Koudelka volán k odpovědnosti. Naopak když získal informace prezident Miloš Zeman, pro kterého má BIS pracovat, bylo zahájeno vyšetřování úniku informací.  Ač je BIS tajná služba, pravidelně vydává pro veřejnost zprávy, které mají nulový informačně zpravodajský význam. Evidentně jsou publikovány s propagandisticko politickým cílem, což je v rozporu se zákonným vymezením činnosti BIS. V jedné ze zpráv byla požadována změna v osnovách výuky historie. M.Koudelka vyžadoval vyřadit z výuky téma národníhoobrození, aniž by sám věděl proč. Ač tato aktivita byla v rozporu se zákonem, kontrolní orgány ani justice vůči BIS relevantně nereagovaly. Naopak BIS a generál Koudelka se stále silněji chovají aktivisticky a zasahují do politiky. Nenaznačuje chování M. Koudelky a kontrolních orgánů a institutů kontroly nelegitimní propojenost zpravodajských služeb a politiky a státních úřadů? Nakolik BIS ovlivňuje kariéru politiků?  

Z informovaných zdrojů víme, že za neblaze proslulým přílepkem zákona „trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc“ je opět Michal Koudelka, čímž znova překročilzákonný rámec činnosti BIS. V modelu moci demokratické společnosti je zakotvena dělba moci a přijímání zákonů je výlučnou pravomocí parlamentu. Nedodržování dělby moci má charakter trestné činnosti příslušné instituce a je ohrožením demokratického systému a ústavního pořádku.

Tento zákon vrací Česko do padesátých let. To znepokojilo i bývalého prezidenta Miloše Zemana, který říká: „Znovu opakuji, že u nás tajná služba posiluje svoji moc, a to nejenom nad řadovými občany, ale i nad ústavními institucemi“ (Zeman, 2025). Michal Koudelka vypouští do mediálníhoprostoru předvolební balónky v podobě obavy z ruského vlivu. Řada komentátorů, analytiků a politiků v této aktivitě vidí přípravu na zrušení výsledků voleb a na státní převrat.

Synchronizovaně s aktivitou BIS působí vyjadřování předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, který připustil možnost zásahu do výsledku voleb. Pokud by situace eskalovala za hranice zhrublých mravů, soud by se neodvrátil. Takový zásah do výsledků voleb by považoval J. Baxa za jakousi atomovou bombu (Baxa, 2025).  Toto vágní vyjadřování mimo odbornou legislativní terminologii vzbuzuje obavy, zvláště v souvislosti s aktivistickým působením Ústavního soudu. Povolební situace je jednoznačná a jasná: buď se výsledek voleb respektuje nebo se nerespektuje a hra na demokracii končí. Kriticky vidí situaci bývalý prezident Miloš Zeman, který říká: „volby mohou být zrušeny právě pod tlakem tajných služeb“ (Zeman, 2025).Zrušení výsledků podzimních parlamentních voleb se obává i bývalý premiér a předseda sociální demokracie Jiří Paroubek a právník Zdeněk Koudelka, Zdeněk Zbořil a řada dalších.

Ústavní soud a zpravodajské služby by měly chránit demokracii a lidská práva. Jak se však ukázalo v Rumunsku,právě tyto organizace se staly mocenskými nástroji k likvidaci demokracie. Rumunské volby se staly novým precedentem, na který již Evropská komise reagovala prohlášením, že lze očekávat takovýto zásah do volebního procesu i v jiných zemích, tedy i v Česku. Evropská komise bude určovat jaké volby a jaké výsledky jsou správné.

Lidská mysl má tendenci lineárně prolongovat stávajícístav do budoucnosti a potlačovat nové varianty vývoje. Vzpomínám na jaro v roce 1968, kdy v běžných hovorech i v médiích jsme se přesvědčovali, že sovětská invaze nepřipadá v úvahu. Proto máme tendenci nebezpečí zásahu do voleb podceňovat. Pokud má dojít ke zrušení volebního výsledku, tak kádrově je Česko na takový krok připraveno. Klíčové pozice zaujímá totalitní sedlina (Pavel, Stříž, Koudelka, Bek, Baxa).

Když jsme nedokázali před padesátisedmi lety zabránit sovětské okupaci, pokusme se nyní zachránit volby. Možná je nyní poslední příležitost zabránit definitivní destrukci státnosti a národa, než se z totalitní sedliny stane vyvřelá betonová totalita. Možná je nyní poslední příležitost, protože doposud jsou ve společnosti ještě lidé s kritickým myšlením a s hodnotou národa a společnosti. Těchto lidí však pod tlakem vzdělávací soustavy, médií a národních a evropských instituci bojujících proti „dezinformacím“ bude ve společnosti stále méně, takže obrana vůči totalitě a výrobě bezduchých zombie bude stále obtížnější. Jak se totalitní sedlina obává myslících seniorů dokládá bezvýhradná podpora Jiřího Mádla, tvůrce snad nejodpornějšího videa, které kdy bylo natočeno „Přemluv bábu“.

Aktivity tajných služeb uvnitř vlastního státu

Zpravodajské služby by měly své aktivity zaměřovat proti silám jiných států působících jak uvnitř, tak vně domovského státu. Pokud však chtějí rozšiřovat svou moc a kontrolovat politické procesy ve své zemi, musí vlastně ilegálně vyvíjet činnost uvnitř politického systému vlastní země a zasahovat do vnitřních politických procesů až do té doby, kdy dostanou pod kontrolu politickou reprezentaci své země. Pro čtenáře, kteří si myslí, že přeháním, uvedu zcela jednoznačný příklad.

Zakladatel a celoživotní ředitel FBI J. Edgar Hoover měl archiv svazků na všechny politiky, senátory, kongresmany, včetně prezidentů. J. F. Kennedy chtěl J. Edgara Hooveraodvolat z funkce, avšak po výhružce se svazkem se stal J. E.Hoover neodvolatelným.

Od atentátu na J. Kennedyho uplynulo 63 let a ani za tuto dobu se nepodařilo americkému establishmentu přesvědčitAmeričany, že CIA neměla s atentátem nic společného. Tomu nepomohla ani zpráva Warrenovy komise, v jejímž čele byl bývalý šéf CIA.  

V roce 2001 se v účetnictví CIA objevil schodek ve výši mnoha miliard dolarů. Při pádu dvojčat 11. 9. 2001 se záhadně se zřítila budova vzdálená několik set metrů od dvojčat, do které žádné letadlo nenarazilo. Shodou okolností to byla budova CIA, v níž byly účetní doklady. Tímto způsobem byl problém zmizelých miliard smeten ze stolu. I to vedle dalších podivností, jako bylo referování o pádu dvojčat BBC dvě hodiny před tím, než k události došlo, vedlo k nedůvěře Američanů k vládnímu vysvětlení pádu dvojčat.

Známá aféra Watergate, v níž po investigativní činnosti několika novinářů byl donucen k demisi prezident Richard Nixon, byla prezentována jako ukázka fungující americké demokracie, v níž ani nejmocnější nejsou nadřazeni nad zákony.  V tomto duchu byl natočen i slavný film „Všichni prezidentovi muži“. Po mnoha letech se před svou smrtí přiznal Mark Felt, tehdejší zástupce ředitele FBI, že za operací Watergate stál on, a tedy FBI. Deep state a FBI se z nějakého důvodu potřebovala Richarda Nixona zbavit.

Ne vždy je však třeba spáchat atentát nebo donutit prezidenta k demisi, jak dokládá chování J. E. Hoovera. Bill Clinton dostal lekci na hranici impeachmentu. Stačila k tomu jedna stážistka Monika Levinská a její koníček uchovávat sperma Billa Clintona. Od té doby deep state neměl s Billem Clintonem problémy. Dokonce bývalý mírový aktivista, který před povoláním do vietnamské války utekl do Kanady, jako prezident v rozporu s Radou bezpečnosti OSN rozpoutal bezdůvodné bombardování bývalé Jugoslávie.

„Epsteinův pedofilní bordel“ sloužil nejen k uspokojování sexuálních potřeb politiků a dalších významných osobností s nedospělými děvčaty. Zpravodajské služby měly ve všechmístnostech, v nichž probíhal sex, včetně koupelen,nainstalovány kamery a získané nahrávky sloužily k ovládání a korumpování politiků.

Ostatně za svého času silně medializovaným zásahem policie v restauraci U Holubů byl obdobný problém. Restauraci ovládala mafie, která zde provozovala bordel. Pravidelnými návštěvníky byli ministři a další významné osobnosti tehdejší doby. Ministr vnitra Jan Ruml se dozvěděl, že jsou zde návštěvníci nahráváni, a proto z obavy před diskreditací a vydíráním politiků vyslal policejní komando pro zabavení nahrávek.

Po zvolení D. Trumpa celé jeho funkční období v letech 2017–2021 zpravodajské služby úspěšně sabotovaly jeho politické působení také vymyšlenou kauzou o vlivu Ruska na jeho zvolení. Na konci volebního období bylo prokázáno, že celá kauza o ruském vměšování do voleb byla smyšlená.

Vrcholu v ovládání americké politiky dosáhly prosazením „dementního zombie“ do role amerického prezidenta. Jeho demence však dosáhla takového stupně, že se stal neovladatelným, a proto se ho zbavili vmanipulováním do televizní debaty. Po této debatě prezidentský konstrukt J. Bidena byl neudržitelný. Nikdo ho již nechtěl podržet a Joe Biden se cítil zrazen, protože se domníval, že je schopen funkci prezidenta vykonávat. Vždyť ho v tomto přesvědčení neustále udržovali.

O sovětských bezpečnostních složkách, včetně KGB, vypovídá jejich role při rozpadu Sovětského svazu a účast při rozkrádání ekonomik ve všech nástupnických státech Sovětského svazu, které vedlo v devadesátých letech až k bankrotu Ruska.  To bylo provázeno infiltrací agentů cizích zpravodajských služeb do řídících struktur Ruska ve větší míře, než je obvyklé a výrazným nárůstem tunelování a korupce.

Do arsenálu CIA patří také vražedné atentáty, které pochopitelně provádějí podivní nahodilí jedinci, kteří dokážoupřelstít ochranu CIA s rozpočtem v řádu desítek tisíc miliard dolarů a čtyřiceti tisíci zaměstnanci. Po atentátu následný pohled na chování CIA a dalších bezpečnostních složek působí až nepochopitelně amatérsky. Křiklavým příkladem je nevydařený atentát na Donalda Trumpa s postřeleným uchem. Podivně působí i zabezpečení bezpečnosti při atentátu na Roberta Fica, který zázrakem přežil. Kdyby se atentát podařil, nemuselo by Slovensko čelit pokusu o barevnou revoluci. Slovensko poprvé odhalilo barevnou revoluci ještě ve fázi příprav. Rigidnost, strnulost a nedostatek tvořivosti CIA a jimi řízených neziskových organizací způsobily, že od kyjevského Majdanu se již žádná barevná revoluce nepodařila. Pokusy v Bělorusku, Kazachstánu, Srbsku a Řecku skončily neúspěchem. Barevné revoluce jsou již příliš „profláknuté“ a tak politické vedení státu již ví, jak reagovat a velká část populace a veřejného mínění je imunní vůči „propagandě sorosovských médií“.

Chování policie při a po střelbě na filozofické fakultě v Praze nelze vysvětlit žádným logickým narativem. Proto asi přijeli pomocí při vyšetřování ředitelé FBI a CIA.

V prvním kole rumunských prezidentských voleb v roce 2024 zvítězil outsider Calin Georgescu. Na podnět kandidátů, kteří nepostoupili do 2. kola, Ústavní soud přezkoumal volební výsledky a potvrdil jejich platnost. Následně pod tvrdým tlakem USA a Bruselu rumunské zpravodajské služby přišly s tvrzením, že volební kampaň byla ovlivněna z Ruska. Ústavní soud pod tlakem zpravodajské služby zrušil celé volby a toto rozhodnutí nezměnil ani když se prokázalo, že ruský vliv ve volební kampani neexistoval. Potvrdilo se, že zpravodajské služby v propojení s cizími zpravodajskými službami jsou pátou kolonou, připravenou působit proti zájmům své země

Listopadový převrat v roce 1989 v Československu zrealizovala STB pod vedením generála Aloise Lorenze a pod kontrolou KGB a dalších zahraničních zpravodajských služeb, s krytím sovětskou armádou z Milovic. Důsledkem převratu je rozbití Československa a naplnění Brežněvovy doktríny o omezené suverenitě. Po zničení průmyslu a likvidaci potravinové soběstačnosti jsme se stali ekonomickou kolonií. Obyvatelé musí nakupovat předražené nekvalitní potraviny z dovozu, platí stonásobně a více za vodu, která byla po listopadu prodána zkorumpovanými politiky západnímu kapitálu. Češi jsou také účastníky ekonomického paradoxu, který nemá ve svých absurdních románech ani Franc Kafka. Za peníze daňových poplatníků byly postaveny elektrárny, v nichž se vyrábí levná elektřina, která se levně vyváží a tu samou elektřinu, jenomže jednu z nejdražších ve světě,dovážíme a prodáváme občanům-investorům elektráren.

Absurditu prožíváme i v jiných oblastech. Bývalý vojenský prokurátor Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž prohlásil, že kdo veřejně pronese názor odlišný od vládního, bude trestně stíhám se sazbou 3,5 roku. Premiér Petr Fiala prohlásil, že jsme ve válce. Totéž prohlásil občan a byl trestně stíhán a uvězněn za šíření poplašné zprávy. Naplnila se vize Václava Havla, že jsme absurdistán. Aspoň v něčem měl pravdu.

Ještě horší škody jsou však na lidech. Nejdříve s pomocí mýtu sametové revoluce, jak lidé svrhli komunistický režim a následně postupně s pomocí deformovaného vzdělávacího systému a médií z velké části populace, zvláště střední a mladé generace, systém vytvořil „zombie“ bez kritického myšlení, kteří nejsou demiurgy své mysli. Po zvnitřnění zdeformované, falzifikované reality se děti a mladí lidé stávají nositeli a šiřiteli společenské patologie. Situace ve školství se blíží stavu, že rodiče, kterým záleží na dětech, přejdou na domácí vyučování, protože škola se stává bezpečnostní hrozbou pro zdravý vývoj dětí a pro jejich vzdělanost.   

Říká se, chceš-li poznat skutečnost, sleduj cestu peněz. Přesnější by bylo sledovat zájmy, peníze jsou pouze jedna stránka zájmů.  Tak jako farmaucetické firmy nechtějí zdravou populaci a armáda a vojenský průmysl nechtějí mír, tak také zpravodajské služby nechtějí mírové a nekonfliktní vztahy, jakv mezinárodních vztazích, tak uvnitř společnosti.  

Problém nelze řešit bez řešení jeho příčin. Problémy civilizace nelze řešit pomocí zpravodajských služeb, protože ony jsou problém. Moc zpravodajských služeb není bezbřehá, i jako dominantní složka deep state jsou zpravodajské služby využívány a zneužívány kryptokracií.