30. listopadu 2024, autor: narodniproud

Nominace R. F. Kennedyho na post ministra zdravotnictví v USA by mohl mít důležitý dopad na zločinecké praktiky WHO. Na našem území se hraje hra mezi globalistickými skupinami – kdo z nich podporuje vznik trojmoří, jakým způsobem je tento projekt připravován a proč se ve veřejném prostoru objevuje symbolika Rakouské říše? Národ jako pojistka proti zotročování společnosti, ale právě proto existuje v rámci národní scény mnoho imitací a diverzních aktivit. Ale vytvořením zdravého podhoubí a skutečné státnosti je možné nad těmito vlivy zvítězit – jen tak můžeme převzít vládu nad naší zemí do svých rukou.

Milí přátelé,

končící americký prezident Biden se podle zadání amerických státních elit ještě na poslední chvíli snaží co nejvíce škodit a eskalovat konflikt s Ruskem. Bude teď hodně záležet na chladnokrevnosti Vladimíra Putina, aby ustál tyto další provokace a všichni jsme tak přečkali dobu do 20. ledna, než do amerického prezidentského křesla usedne Donald Trump. Jenže americkým státním elitám jde o hodně a mají za sebou tak velké zázemí, že předání prezidentského křesla nemusí proběhnout vůbec hladce. Ale všichni společně věřme, že se toto kritické údobí podaří přestát ve zdraví a bez rozpoutání jaderné války.

A právě proto vás všechny vítám u čtvrtého dílu Souvislostí Národního proudu, ve kterém budeme hledat další souvislosti světových procesů, které mají přímý vliv na dění v naší zemi, ale hlavně budeme na těchto základech hledat východiska k tomu, aby vláda nad naší zemí přešla do rukou českého národa.

Zločinecké praktiky WHO a vliv budoucího ministra zdravotnictví USA Roberta F. Kennedyho

Zmínil jsem přípravu Donalda Trumpa na převzetí prezidentského úřadu. Kromě směřování k míru na Ukrajině je velmi důležitá další skutečnost, totiž, že post ministra zdravotnictví přislíbil Robertu Francisi Kennedymu mladšímu, tedy synovci zavražděného prezidenta Spojených států J. F. Kennedyho. Robert Kennedy přitom není pouze člověk, který viděl podvodnost celé situace kolem kovidu a kovidového očkování a veřejně se v tom angažoval. Ale je to člověk, který se již dvacet let zabývá problematikou očkování jako takového a zločineckých aktivit Světové zdravotnické organizace – WHO.

Všichni jsme byli svědky toho, jakých zvěrstev se WHO dopouštěla během kovidových let. WHO je provázána s mocí amerických státních elit a je to jejich velmi silný nástroj. Byli jsme svědky toho, jak poslušným se stal celý lékařský stav včetně celého ministerstva zdravotnictví, který slepě přijímal rozkazy z vedení. Lékařský stav jako celek vůbec nebyl schopen správně diagnostikovat symptomy infekce a odpovídajícím způsobem je léčit. Lékařský stav měl v podstatě z ústředí záměrně zakázáno se zabývat skutečnou léčbou, protože celá pandemie měla sloužit výhradně k masovému očkování, a kdyby byly široké veřejnosti známy způsoby efektivní léčby, tak by lidi vůbec nenapadlo se nechat očkovat.

Přitom ověřené efektivní způsoby léčby existovaly. Mimochodem jeden z nich zmínil již během svého prvního působení na prezidentském postu Donald Trump, proti čemuž se zvedla ihned obrovská hysterická reakce médií, protože to bylo pro WHO a jejich záměry skutečně zásadní riziko. A Donald Trump tou dobou neměl dostatek síly se proti tomu postavit, protože se blížil souboj o prezidentské křeslo s Bidenem. Ověřených a funkčních léčivých metod bylo několik, ale o všech bylo zakázáno mluvit. A tedy WHO s farmaceutickým průmyslem jsou přímo zodpovědni za většinu úmrtí spojených s kovidovou infekcí.

A na základě pokynů z WHO byla naše loutková vláda zcela klidně schopna přikázat povinné očkování látkou vytvořenou genetickou manipulací s naprosto nepředvídatelným efektem. Nyní je již prokázáno, že je toto očkování zodpovědné za nárůst rakovin a dalších zdravotních problémů. Celonárodní porodnost od zavedení očkování statisticky zcela průkazně prudce klesla. A podle veřejně dostupných dat se očkovaným ženám rodí pouze třetina dětí oproti neočkovaným.

A přestože každému svéprávnému člověku již došlo, že genetické očkování je mnohem větší hrozba než samotná infekce, tak WHO postupně rozšiřuje svojí působnost a na základě mezinárodních smluv si postupně zvyšuje pravomoci v jednotlivých státech. A tyto procesy probíhají i v naší republice. Tedy v případě spuštění nové falešné pandemie budeme v mnohem horší situaci než při té poslední, a nemůžeme se spoléhat na podporu lékařského stavu, který je v otázce očkování zcela indoktrinován. Samozřejmě mnoho lékařů, kteří byli nadšenými zastánci očkování, již na vlastní oči vidí, co toto takzvané očkování způsobilo v celé populaci. Ale je možné, že to nebude pro nějaký efektivnější odpor stačit. A právě i z těchto důvodů je důležité, abychom společně pracovali na formování českého národního hnutí.

Avšak jmenování Roberta Kennedyho na post ministra zdravotnictví se netýká pouze kovidu. Jak jsem již zmínil, Robert Kennedy se zabývá dlouhodobě i plošným očkováním dětí, které je velmi problematické a je dalším nástrojem světového řízení prostřednictvím WHO. Kromě toho, že se například na dětech v rámci povinného očkování v podstatě testovalo zavádění genetických vektorových vakcín, o čemž většina lidí vůbec nemá tušení, dochází při očkování dětí k závažným efektům, které mají vliv na celou populaci.

Od doby, kdy se v posledních desetiletích do očkovacích látek přidávají sloučeniny hliníku, vzrostl celosvětově výskyt autismu. Spojení autismu s očkováním je prokázáno i americkou institucí CDC, tedy Střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí, a veřejně o této skutečnosti mluví právě i Robert Kennedy a Donald Trump. Jenže to, že se u dítěte neprojeví autismus, ještě neznamená, že očkování přečkalo zcela bez úhony. Často se po očkování mimo jiného objeví i různé imunologické problémy, tedy děti mají mnohem chatrnější zdraví, ale to hlavní je, že sloučeniny hliníku působí toxicky přímo na centrální nervový systém. A právě pro to, že se očkuje ve velmi nízkém věku, kdy dochází k velmi citlivému psychologickému vývoji lidské identity, má celý očkovací program velmi negativní dopad na duševní stav celé dětské populace. Mnoho rodičů po očkování vnímá i regres ve vývoji svých dětí, ale i v případě, že nedojde přímo k regresi, často dochází ke zpomalení psycho-neurologického vývoje a k poruchám ve vytváření identity. Na druhou stranu přínosy očkování jsou společností brány jako neoddiskutovatelný přínos moderní medicíny. Ve skutečnosti se přitom jedná o desítky let velmi dobře propracovaný marketingový obraz vytvořený farmaceutickými firmami, které provázejí podvody a falšované studie zcela identické jako u očkování proti kovidu. A reálně jsou skutečné přínosy marginální.

Víme přitom, že právě narušování lidské identity je nástrojem skupin nadnárodního řízení spojeného s americkými státními elitami. Přes různé neziskovky se financuje agenda podpory propagace LGBT na školách, narušování sexuální identity je přímo programově šířeno masmédii, celá hollywoodská produkce je dalším nástrojem. A tak je důležité si uvědomit, že do jisté míry narušená psychologie dětí a mladých dospělých, tedy našeho budoucího pokolení, není narušena pouze propagandou ve vzdělávacích institucích, ale i zcela cíleně očkovacím programem. A za těmito očkovacími programy stojí samozřejmě ta samá WHO. Mimochodem představa, že farmaceutické firmy s WHO jednaly zcela zločinecky v posledních čtyřech letech, ale před tím pracovaly pro blaho všech lidí, je ve své podstatě velmi úsměvná.

A je tedy velmi důležité, že ve Spojených státech se ministrem zdravotnictví stane člověk, který velmi do hloubky zná tyto skutečnosti. Tedy samozřejmě v tom případě, že se americkým státním elitám nepodaří to samé co se podařilo v případě Robertova strýce J. F. K. v roce 1963. A mimochodem, po informaci o nominaci Roberta Kennedyho na ministerský post, ihned propadla cena akcií farmaceutických firem.

Samozřejmě to neznamená, že WHO přestane mít světovou moc, v Evropské unii je diktát WHO zatím naprosto neochvějný, ale rozhodně to znamená její oslabení. Ale právě proto je důležité vytvářet na našem území proti WHO protiváhu pomocí skutečného národního hnutí.

Vlivy globálních elit

Jak již bylo zmíněno, Donald Trump a i rodina Kennedyů jsou součástí globálních elit. Nejsou to naši spasitelé, ale na celosvětové úrovni jsou silou, která se staví proti destruktivní snaze skupiny spojené s americkými státními elitami zdecimovat obyvatelstvo evropských zemí včetně rozpoutání velké války s Ruskem. Tedy vítězství Donalda Trumpa je pro nás i celý svět rozhodně pozitivní, ale to neznamená, že bychom si měli přát to, aby se řízení naší země plně ujaly tyto skupiny globálních elit.

A právě pro to je důležité vnímat a identifikovat, které procesy jsou u nás touto globální skupinou podporovány. Některé z těchto procesů jsou pro nás pozitivní, protože se staví proti destruktivní síle amerických státních elit, a ty bychom měli využívat. Ale v souhrnu jsou to procesy, které ve svém výsledku nemají podporovat vznik skutečně suverénních národních států. Tedy je důležité část těchto procesů využít, ale současně je potřeba si být vědom, že pokud bychom tyto procesy přijali za své jako celek, tak nás vtáhnou do nové podřízenosti jiné elitářské skupiny. A proto znovu zopakuji, abychom mohli být jako stát suverénní, je potřeba, aby řízení naší země převzal do rukou náš národ.

Skupina globálních elit má sice v současné době méně finančních prostředků než primárně finančnická skupina spojená s americkými státními elitami, kterým patří světové banky Rothschildů, průmyslové koncerny Rockefellerů, miliardy George Soroše atd., ale pracují systematicky a na mnohem sofistikovanější úrovni. Pracují také mnohem pomaleji a méně viditelně, protože operují v mnohem větších časových úsecích. Avšak právě proto, že americké státní elity se v době posledních desetiletí snaží svět dotlačit až k úplné katastrofě, tak začly být mnohem aktivnější a viditelnější. Právě proto byl také do čela vyzvednut Donald Trump, protože jeho úkolem je zastavit řádění skupiny amerických státních elit. V našem blízkém sousedství je také veřejná ukázka toho, jak se globální elity snaží snížit napětí mezi západem a Ruskem a tak snížit riziko vzniku jaderné války, a tedy podpořili vítězství Roberta Fica na Slovensku. Slovensko je na tom co se týká skutečné státnosti sice o trochu lépe než Česká republika, ale skutečně jen o trochu, a o řízení Slovenska je rozhodováno mimo jeho území stejně jako u nás. Robert Fico stejně jako Donald Trump nyní podléhá řízení globálních elit, které pro nás sice v současné době jsou výhodné, ale není to cesta, kterou bychom se jako národní stát měli ubírat, i když samozřejmě mít v naší vládě někoho jako Roberta Fica by proti poskokovi a bezpáteřní kreatuře Petrovi Fialovi bylo velmi úlevné. V České republice je však americké řízení mnohem více zakopané, takže globální elity se rozhodli na něco podobného u nás neplýtvat zdroji. Slovensko jim zřejmě posloužilo dostatečně.

To však neznamená, že některé procesy globálních elit nemůžeme rozpoznat i u nás. Nemůžeme si představovat, že je to nějaká centrálně řízená organizace s lokálními agenturami a tak podobně. Tyto procesy se nedělají až na výjimky přímým řízením. Ale nepřímo se podporují různé aktivity, které směřují k vytyčeným cílům. Lidé, kteří jsou do těchto procesů zapojeni vůbec nemusí vědět na jakém cíli nepřímo spolupracují a nemusí mít s dalšími lidmi, kteří se podílejí na společném cíli, nějaké shodné názory na dění ve světě. Jsou pouze využívány jejich vlivy a proto jsou podporovány.

Trojmoří

A jedním z cílů globálních elit v našem regionu je vytvoření takzvaného trojmoří. Má tak vzniknout jakási protiváha a stabilizační prvek vůči rozdrobující se a hroutící se Evropské unii.

Jedná se o vytvoření prostoru mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem z Polska, Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Chorvatska, Bulharska a dalších zemí. K těmto účelům byla vytvořena i veřejně známá iniciativa, která pořádá mezinárodní summity, kterých se v minulosti účastnil například i Miloš Zeman či Donald Trump. Mimochodem Miloš Zeman také podporoval projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, což je v podstatě jeden z projektů, který by vznik trojmoří také nepřímo podporoval. Na úzké vzájemné spolupráci zemí prostoru trojmoří samozřejmě není nic špatného, tato oblast by mohla být přirozenou protiváhou jižní a západní Evropy. Proto projekt trojmoří také podporuje mnoho lidí v dobré víře, že by to pomohlo celému našemu regionu včetně České republiky. Avšak cílem trojmoří není pouze spolupráce mezi zeměmi. Vzpomeňme si jak vznikala Evropská unie. Většina lidí si myslela, že vzájemná užší spolupráce mezi evropskými zeměmi povede k rozvoji celého území, pouze někteří tušili to, co již nyní začíná být zřejmé většině lidí, že ve finále tento proces měl skončit totalitním centrálně řízeným superstátem. Cílem trojmoří, které je připravováno a podporováno globálními elitami, je také jako u Evropské unie vznik integrovaného celku, tedy postupné omezování suverenity jednotlivých národních států. Cílem je tedy vytvoření jakéhosi následovníka Rakouska-Uherska.

A k těmto účelům je postupně vytvářeno podpůrné informační pole. Je totiž potřeba postupně lidi na tuto myšlenku zvykat a postupně je podprahově připravovat na to, že vytvoření tohoto soustátí, které by se postupně mohlo federalizovat a nakonec se plně integrovat je přeci v zájmu nás všech a vlastně se bez toho ani neobejdeme. Jedním z nástrojů, které mají dláždit cestu ke vzniku trojmoří, jsou skryté útoky na naší národní hrdost a na naše národní kořeny. Skutečně sebevědomý národ lze totiž mnohem hůře integrovat do nějakého nadnárodního celku, který by centralizoval řízení. V tomto však nelze snadno odlišit, zdali za konkrétním útokem proti národní identitě stojí kruhy podporující Evropskou unii, a nebo kruhy globálních elit, protože v této snaze se obě elitářské skupiny překrývají. Avšak globální elity se snaží aktivně podporovat myšlenku užšího spojenectví zemí trojmoří a také znovuoživovat sentiment vůči Rakousku-Uhersku. Nejedná se přitom o znovuobnovování Rakousko pod nadvládou Habsburků. Jde o zvykání národa na myšlenku nové nadnárodní říše, která by byla centrálně řízena možná právě z Vídně nebo Budapeště.

Sentiment vůči Rakousko-Uherské monarchii 

A při takovýchto procesech je velmi důležitá práce se symboly. Například na druhém hradním nádvoří Pražského hradu stojí kašna, na jejímž vrcholu byla za Rakouska-Uherska dvouhlavá rakouská říšská orlice, která byla v roce 1918 odstraněna. Například na wikipedii můžeme najít informaci, že tam od roku 1918 není. Jenže během prezidentského úřadování Petra Pavla se tam opět zničehonic znovu objevila. Přitom Pražský hrad, jako sídlo hlavy státu, rozhodně není místo, kde by měly být najednou vztyčovány symboly říše, které jsme byly v minulosti součástí. To by Petr Pavel také mohl zčista jasna na Pražském hradě vyvěsit vlajku hitlerovské říše německé. Takovéto věci se rozhodně nedějí náhodně a jsou velmi pečlivě cílené. A ve stejné době byl také z Pražského hradu odvezen svatovítský poklad spolu s Korunovačním křížem, což bylo také požehnáno prezidentem Pavlem.

Mimochodem ohledně Ukrajiny Petr Pavel také nezastává postoj totální války proti Rusku tak, jako prozápadní poskoci ve vládě Fiala či Černochová, ale již před delší dobou se vyjadřoval v tom smyslu, že Ukrajina bude muset část svého území postoupit Rusku. Přestože je Petr Pavel také absolvent Aspen institutu, je docela dobře možné, že byl mediálně vytvořen, podporován a řízen skupinou globálních elit. A tedy je i možné, že by v budoucnu mohl sehrát i pozitivní roli v zastavení řádění naší prozápadní loutkové vlády. Zatím k tomu však nedostal žádný pokyn, protože k něčemu takovému nemá žádnou politickou sílu. A tak je to zatím spíše spící agent čekající na aktivaci, což mu jde zatím velmi dobře.

V minulém díle jsem zmiňoval mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Obnovení mariánského sloupu je rozhodně důležitý akt, který posiluje pozitivní duchovní síly a ochrany nejen centra Prahy, ale celé České republiky a pro budoucnost naší země je velmi důležitý. Avšak jeho obnovení nebylo vůbec samozřejmé. Proti němu byly zednářsko-havlistické kruhy, které měly od roku 1989 na pražském magistrátě velmi výrazný vliv, a kdyby obnovení sloupu bylo v zájmu těchto kruhů, mariánský sloup by byl postaven nejpozději v roce 1991. A zednáři o něm také šířili pověsti, že je to symbol habsburského útlaku, takže podpora veřejnosti byla značně rozpolcená. Bez nějaké vlivné podpory by projekt jeho obnovení na pražském magistrátě pravděpodobně vůbec neprošel. Avšak překvapivě se z určitých mafiánských vlivných kruhů podpora znovuobnovení mariánského sloupu objevila. A to pravděpodobně právě pro to, že zednáři kolem mariánského sloupu vytvořili pověst o symbolu éry Rakouské říše. A tedy pravděpodobně právě kvůli hře symbolů mezi dvěmi elitářskými skupinami jsme jako národ získali tuto zásadní duchovní podporu a ochranu mariánské energie.

Česká republika je totiž velmi důležitým prostorem. Nikoliv tím, že bychom v současné době o čemkoliv rozhodovali. Co do státní suverenity a subjektnosti jsme zatím pouze hříčkou v rukách různých skupin a jejich různých vlivů. Ale jsme důležití v tom, že to, co se na našem území odehrává, má velký dosah. Tím, že jsme v srdci Evropy, tak jsme pro různé vlivové skupiny důležitým teritoriem. Jsme hřištěm, na kterém se hraje o budoucnost přinejmenším středo-východního evropského regionu. Avšak v současné době do této hry nemůžeme vůbec mluvit.

Důležitost národní scény pro naši budoucnost

Všechny elitářské skupiny systematicky pracují na tom, aby byla rozdrolena identita jak lidí, tak i rodin, větších sociálních skupin, a i celého národa. A tím nám nevědomky ukazují cestu, protože skutečná identita je to, čeho se oni skutečně bojí. Protože pouze spojením lidí, kteří spolu dokáží mluvit a mají společné kulturní zázemí, což jinými slovy znamená národ, je možné se řízení samozvaných elit postavit. A proto je také tak exponovaná naše národní scéna, protože v ní se odehrává boj o naší budoucnost. Národní scéna není důležitá z důvodu nějakého sentimentu vůči naší slavné národní minulosti. Národní scéna je důležitá pro to, že všichni lidi, kteří pochopili o co se hraje, tak vnímají důležitost národa jako jediné pojistky proti postupnému zotročování celé společnosti. Protože jedině na národní úrovni může společnost vygenerovat své skutečné zástupce, kteří mohou řídit náš stát ku prospěchu jeho obyvatel.

Snaha o ovládání národní scény zpravodajskými službami a imitátory národních zájmů

A proto je národní scéna jednak velmi významně kontrolována různými zpravodajskými službami, ale také je v ní mnoho zástupců různých elitářských skupin, kteří mají imitovat národní zájmy a pronárodní nadšení, ale ve skutečnosti slouží jiným záměrům. A to jsou právě další pojistky, které mají zabezpečit, že nevznikne nějaká efektivní síla, která by mohla jakkoliv ohrozit záměry těchto skupin. A těchto nastrčených figur vůbec není málo. Někteří z nich si dokonce ani neuvědomují pro koho pracují. Stačí si totiž vyhlídnout nějakého národního nadšence, kterému se sdělí, jaké má úžasné názory a jak je pro celý náš stát užitečný a proto je potřeba ho finančně podpořit, aby se mohl této činnosti plně věnovat, ale samozřejmě je také důležité mu správně poradit a občas mu také poslat někoho, kdo mu vysvětlí, jak se věci v zákulisí mají a občas je také dobré mu udělat nějaké školení, aby byl samozřejmě při své práci co nejefektivnější. Takovým způsobem právě pracují některé neziskovky skrytě placené Georgem Sorošem.

Důležité potom není, že daný člověk veřejně působí jako zastánce národních hodnot a že to co říká je zajímavé a správné. Důležité je vnímat ho jako člověka, jestli to co říká je skutečně z něj, a nebo je to nějaký nacvičený projev. Důležité je to, jestli v tom duchu jak mluví skutečně také jedná. Jestli má svojí vlastní osobní integritu. Důležité je také věřit intuici, protože slova a přednes se dá vždy naučit. Ale to, jestli z člověka vyzařuje skutečně pozitivní energie a nebo temnota obejít nelze. A důležité je také, jestli za jeho aktivitami je skutečné vytváření spolupráce mezi lidmi a vznikají nějaké pozitivní výsledky, a nebo se opakovaně stává, že aktivity tohoto člověka končí nějakým rozkladem. To je totiž nejefektivnější diverze. Vytvářet obraz pronárodní aktivity a potom rozkládat spolupráci lidí národního hnutí zevnitř.

Ale právě pro to je důležité, aby lidi spolu skutečně osobně spolupracovali a osobně se potkávali. Nastrčené figury se z dálky mohou jevit skutečné, některé jsou k tomu připravované přímo specializovanými agenturami, ale při bližší a dlouhodobější spolupráci je mnohem obtížnější skrývat své skutečné motivace. A proto je také důležité skutečné podhoubí, ve kterém se všichni osobně znají a komunikují spolu. A mimochodem přesně tomu se snažila vládnoucí garnitura zabránit během kovidových restrikcí.

Kromě jednotlivců ale existují i skupiny a organizace, které také vystupují s pronárodním programem, ale opět je někdo sponzoruje a má tím na směřování této celé organizace svůj vliv. Jsou tak vytvářené velmi hezky vydlážděné cesty, po kterých se snadno jde, ale nevíme kam vedou. Vytváření skutečného autentického národního podhoubí a vzájemné spolupráce mezi lidmi tak není vůbec jednoduché, ale rozhodně ne nemožné. Jen to nelze dělat uměle a virtuálně. Nelze si představovat, že se celá národní scéna spojí do jednoho homogenního celku. V národní scéně je tolik diverzantů a nastrčených figur, že rozložit takto uměle slepený celek není vůbec nic těžkého. Národní scéna bude fungovat pouze pokud bude fungovat jako jakákoliv jiná sociální skupina. Pouze svéprávný a inteligentní kolektiv dokáže eliminovat rozkladné síly. Avšak to je právě také součást skutečné státnosti. Lidé, kteří by měli pečovat o stát, by měli být inteligentní, schopní a i sociálně mocní. Tedy měli by umět rozpoznávat falešné lidi a falešné záměry. Nelze být například pouze dobrým ekonomickým teoretikem. Je důležité být celkově schopný člověk.

Východiska vzniku skutečného národního podhoubí pro převzetí vlády nad naší zemí

Celé je to totiž o lidskosti, sounáležitosti a sociální inteligenci. A je to také o něčem, co člověka přesahuje. Stát a národ není pouze o tom, aby vybíral daně a nějak s nimi ekonomicky hospodařil. Není to totiž žádná firma. Je to spojení lidí, kteří žijí na vymezeném kousku naší nádherné planety, o který, a o kterou se mají s láskou starat a zajistit, aby jejich děti mohly rozvíjet svůj lidský a duševní potenciál. Je to velká rodina, která ctí vlastní rodinné hodnoty, hodnoty, které jim odkázali předkové, hodnoty, které chtějí předávat budoucím pokolením, a tedy hodnoty, které přesahují jejich pozemský život.

A přesně takové lidi s duchovními hodnotami je nutné mít možnost volit si jako své zástupce do sněmovny, ze které může vzejít kompetentní vláda. A o něčem takovém nemůže rozhodovat nikdo jiný než lidé. A systém politických stran je přesně to, co něco takového znemožňuje, protože je cíleným nástrojem řízení skrytých zájmových skupin. Systém politických stran je systémovou překážkou k tomu, aby se takoví lidé do řízení státu mohli dostat.

Jak to tedy uděláme? Abychom si v naší zemi mohli vládnout, získáme pro tuto myšlenku alespoň 3 miliony lidí. Až bude mít tato myšlenka podporu 3 milionů lidí, není problém změnit cokoliv. V takovém případě není vůbec potřeba hrát si na politické strany, aby se změnil systém politických stran, a čekat na nějaké volby. Lid si může vzít vládu nad svou zemí, podle ústavy, do svých rukou ze dne na den, a ustanovit skutečně demokratický systém, který umožní volit skutečné zástupce lidu. Podle ústavy je totiž lid zdrojem veškeré státní moci. A pakliže je mu tato moc zcizena, je nejen oprávněn, ale i povinen vzít si jí zpět. A tyto 3 miliony lidí si následně zvolí do sněmovny své vlastní skutečné zástupce. To znamená, že většina lidí ve sněmovně budou skuteční lidé a ne pouze řízené loutky. A tato většina lidí bude již natolik svéprávná, bude natolik schopná vzájemně spolupracovat a bude vědět, že tím hlavním cílem není, aby se do čela státu dostal člověk s přebujelým egem, ale člověk, který je zcela kompetentní k řízení desetimilionového státu, že zvolí člověka, který vyvede naší zemi z naprostého rozkladu do stavu, který bude sloužit všem obyvatelům naší země.

A to je ve zkratce cíl Národního proudu.

––––– 

Čtyřdílný cyklus Souvislosti Národního proudu měl definovat základní východiska k tomu, abychom si jako český národ vzali vládu nad naší zemí zpět do svých rukou. Pokud se k vám tento poslední díl dostal náhodou jako první, pusťte si ideálně všechny díly popořadě, protože mnoho informací navazuje na ty předchozí. Na adrese narodniproud.cz/souvislosti naleznete jak všechna videa pohromadě, tak i celé texty souvislostí v písemné podobě.

Ale s dalším vysíláním budeme samozřejmě pokračovat, jen již v trochu pozměněném formátu. Témata Souvislostí byla hodně zjednodušena a zkondenzována, abychom mohli na ploše dvou hodin uvést co nejvíce nejdůležitějších skutečností, ale samozřejmě na vše se v tak krátkém čase nedostalo, a ani nebylo možné jednotlivá témata rozebrat do větších podrobností. Věříme, že tyto pořady vyvolaly i mnoho otázek. Tedy prosíme pište vaše otázky na náš e-mail: info@narodniproud.cz a v příštích pořadech se je budeme snažit zodpovědět.

Opět připomínám, šíření našich informací se nám snaží blokovat, kromě snižování dosahu snižují i počty shlédnutí na youtubu, protože to má v současné době velmi výrazný psychologický efekt. A také je možné, že se další naše pořady k vám vůbec nedostanou běžnými cestami. Proto raději občas navštivte naše stránky narodniproud.cz a pokud zatím neodebíráte naše e-maily, přihlašte se k jejich odběru na našem webu. A kromě kanálů na Telegramu, Odysee nebo X si také pro jistotu uložte torovou adresu, kterou najdete na vltava.news, protože tam budeme moci vysílat i v případě, že by nám zablokovaly naše weby.

Společně opět pozvedneme sílu českého národa natolik, že bude moci s láskou pečovat o naši zem. Navážeme na odkazy a díla našich předků, svatého Václava, Karla IV., Jana Husa a celou plejádu našich obrozenců, a s boží pomocí vezmeme řízení naší země zpět do svých rukou.

Přeji vám krásné a mírové dny, víru v český národ a těším se s vámi na další setkávání Národního proudu.