20. března 2023, autor: janb

Mistrovská práce v secesním stylu nese nezaměnitelný sochařův rukopis. Onou tajemnou hlavou nad hlavním vstupem není halva medůzy, nýbrž stylizovaná hlava Schopenhauerova, který Šalouna velmi inspiroval.

Po té, co sochař Ladislav Šaloun vyhrál konkurz na pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, potřeboval nový ateliér aby mohl tak velké sousoší usochat, neboť jeho dosavadní ateliér byl pro tak monumentální dílo příliš malý. Budova byla hotova roku 1910 a onen slavný pomník mistra Jana odhalen o 5 let později. Místo vybral na tehdejším okraji Vinohrad. Dnešní Slovenská  ulice čp.2.

Roku 1934 byli ještě dostavěny obytné budovy Šalounovým zetěm - architektem Josefem Černým. Ty byli bohužel 14.2.1945 během amerického bombardování Prahy zničeny. Současná podoba je výsledkem dalších stavebních úprav a rekonstrukcí, které však vnější podobu víceméně drasticky nepostihli. Poslední rekonstrukce je z let 2006 – 2007. Je také zachována zahrada s bazénkem a několika sochami, které bystré oko zvědavce může zahlédnout jen v době, kdy jsou stromy a keře bez listového kabátku.

Mistrovská práce v secesním stylu nese nezaměnitelný sochařův rukopis. Onou tajemnou hlavou nad hlavním vstupem není halva medůzy, nýbrž stylizovaná hlava Schopenhauerova, který Šalouna velmi inspiroval. Kromě hlavy a plastického reliéfu stojí za pozornost také sluneční hodiny s mozaikově ztvárněným sluncem, které jsou na dvorku.

Ladislav Šaloun zde však netvořil pouze sochy… Právě tady se konala celá řada okultních rituálů, spiritistických seancí a filosofických i duchovních rozprav za účasti velikánů své doby, jakými byl zejména okruh Šalounových přátel. Mezi časté hosty patřili například Otokar Březina, František Bílek, Alfons Mucha, Ema Destinová, či Josef Váchal.

Nejbližší mhd zastávka: Krymská