26. května – svátek Nanebevstoupení páně
Dnes si připomínáme svátek Nanebevstoupení Páně. Tento svátek je jednou z velkých slavností křesťanského kalendáře a připomíná výstup Ježíše Krista z hory Olivetské na nebesa čtyřicet dní po jeho vzkříšení. Událost zaznamenávají Skutky apoštolů v 1. kapitole.
Ježíš Kristus se po svém zmrtvýchvstání naposledy zjevil apoštolům a v oblaku se vznesl do nebe. Podle Skutků apoštolů k události došlo na hoře Olivetské a Ježíš byl před zraky apoštolů vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. Ježíš vzhledem ke své božské podstatě na nebe vstoupil sám, na rozdíl od nanebevzetí Panny Marie, Marie je vzata do nebe, což ve výtvarném umění bývá znázorněno nesením anděly.
Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek. Je to čtyřicátý den od vzkříšení včetně dne vzkříšení, tedy Velikonoční neděle. Datum tohoto svátku můžeme spočítat tak, že k Velikonoční neděli připočítáme 39 dní. Svátkem jako takovým začíná devítidenní období (svatodušní novéna, myšleno 9 plných dní) před Letnicemi, tedy slavností Seslání Ducha svatého. Letnice jsou desátým dnem od svátku Nanebevstoupení.
V mnoha zemích s křesťanskou tradicí (Rakousko, Německo, Španělsko aj.) je Nanebevstoupení Páně státním svátkem a dnem pracovního klidu (čtvrtek devět dní, resp.10, před Svatým Duchem). V celé Skandinávii je svátek dnem volna. Zaměstnavatelé velmi často dávají svým zaměstnancům volno i následující den – v pátek, a ti se tak můžou těšit z prodlouženého víkendu.
V pohanských tradicích to byl den uctívání a vzývání přírody a především modlení se za dobrou úrodu.
info z wiki, obraz Giotto di Bondone - No. 38 Scenes from the Life of Christ - 22. Ascension (public domain, wiki)
