<– 23. ledna 2023 – 29. ledna 2023 –>
<– 23. ledna 2023 – 29. ledna 2023 –>
Rozsáhlý lázeňský areál z 18. století se nachází v Praze v Malé Chuchli. Přibližně jeho polovina leží v Přírodním parku Radotínsko-Chuchelský háj. Unikátní areál je na pražské podmínky až neobvykle zachovalý a zahrnuje i krásný kostelík Narození Panny Marie.
V dávných dobách zde byla slovanská vodní svatyně. V době christianizace bylo místo označeno jako „Čertova strouha“. Lidé si však pro léčivou vodu chodili i přes křesťanskou ostrakizaci místa a v 18. století to vyvrcholilo stavbu rozsáhlého lázeňského areálu. Součástí areálu je i rybníček, bývalá myslivna, kostel i bývalá obecná škola. Největší rozmach zažilo místo v 19. století, kdy bylo už nejen častým výletním místem Pražanů, ale i bohatých cizinců.
V roce 1760 byla léčivost vody potvrzena rozborem, který provedl profesor Jan Antonín Scrinci. Scrinci byl český lékař a fyzik, který jako první zahájil na pražské Karlově univerzitě výuku experimentální fyziky a chemie. V letech 1757 a 1761 to byl také její lektor. Na tehdejší slávě Chuchelských lázní má tedy také svou zásluhu.
Zdejší Mariánský pramen sloužil až do roku 1984 jako zdroj vody pro celou Malou Chuchli! Dodnes se jedná o jeden z nejvydatnější pramenů na katastru hl. m. Prahy.
Nejbližší autobusová zastávka : Malá Chuchle
Stanislav Novotný se ptá Jaroslava Doubravy zdali je současný rusko-americký konflikt na Ukrajině opravdu naší válkou, jak se nám snaží namluvit Fialova vláda
Vláda kvůli zvýšenému pohybu migrantů zavedla na hranici se Slovenskem kontroly původně na deset dní, později vláda Petra Fialy kontroly opakovaně prodloužila. Poslední zhruba měsíc, od 21. prosince, je režim mírnější a kontroly jsou už jen namátkové. Do konce loňského roku při nich policisté odhalili 9404 běženců a 140 převaděčů. Zkontrolovali asi 2,5 milionu lidí.
Cizinecká policie loni odhalila při migraci 29 235 cizinců, o 18 065 více než v roce 2021.
Přesto se od kontrol bude postupně upouštět. Z hranic mají být staženi vojáci a celníci a zůstat jen policisté. Po deseti dnech možná kontroly skončí zcela.
V debatě na ČT byl Babiš dotázán, zdali by v případě hypotetickém napadení Polska (tedy rozuměj Ruskem) šel Polsku na pomoc. Odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, já nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“
V médiích mu bylo následně vyčítáno, že by tím porušil článek 5 NATO. Babiš na Twittru kauzu okomentoval tím, že „Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata.
Ministrině obrany Černochová se chtěla naopak zapojit do války po bludné ukrajinské střele, která na Polsko dopadla. Válečná horlivost může být pro osud naší země velmi dležitá.
Podle rozhovoru pro ČTK vidí náčelník generálního štábu Karel Řehka v případě zapojení se NATO do války na Ukrajině nezbytnost, aby se do obrany země zapojila celá společnost, tedy nikoliv pouze profesionální armáda. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci.
„Pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a pouze profesionální armáda by nestačila. "Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu," uvedl. Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky. Poukázal na to, že řada prostředků používaných ve válce na Ukrajině může doletět až na území ČR. "Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní," uvedl.“