<– 3. října 2022 – 9. října 2022 –>
<– 3. října 2022 – 9. října 2022 –>Na ministerstvu vnitra vznikl Krizový informační tým (KRIT), který má za úkol bojovat proti zaměstnancům státní sféry, kteří začli vnímat reálně současnou situaci a přestali věřit planým slibům Fialovy vlády. A chtějí minimalizovat jejich vliv tak, jako v dřívějších dobách Státní bezpečnost (StB).
„Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy představuje zásadní problém, který může ohrozit běžné fungování státu a jeho institucí, samospráv a dále urychlit rozpad společenské soudržnosti,“ stojí v osmistránkovém textu, jehož kopii mají Seznam Zprávy k dispozici.
„Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost,“ uvádí se v něm.
1. Anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě. Včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu.
2. Vytvořit a zlepšit interní komunikační kanály, které umožní obousměrnou komunikaci po vertikální ose.
3. Aktivně a empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím.
Harrachovská sklárna je nejstarší fungující sklárnou v Evropě a letos oslavila 310 let od svého založení.
Majitel Sklárny a minipivovaru v Harrachově na Jablonecku František Novosad se rozhodl kvůli vysokým cenám plynu zastavit v listopadu výrobu a na dva měsíce vyhasit sklářskou pec. Většinu z 90 zaměstnanců plánuje propustit. V novém roce má nasmlouvané levnější ceny za plyn, takže výrobu plánuje obnovit. Zatímco loni firma za plyn za celý rok zaplatila 4,5 milionu korun, letos už náklady na plyn překročily 20 milionů a ještě není konec roku. „Utratili jsme už i 12 milionů, které jsme si v minulých letech našetřili na novou pec,“ řekl majitel sklárny.
foto screen video z sklarnaharrachov.cz
3. října proběhla demonstrace v Chemnitzu proti politice německé vlády.
foto z youtube Chemnitzer: 03.10.2022 Chemnitzer Montagsspaziergang für Wahrheit, Freiheit & Frieden
Americký podnikatel Elon Musk v pondělí představil na twitteru mírový plán. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Musk v plánu navrhl, aby Ukrajina získala neutrální status a zřekla se Ruskem anektovaného poloostrova Krym. Pod dohledem OSN by se podle něj mělo na anektovaných územích uskutečnit nové hlasování, které by odráželo „vůli lidu“.
Musk napsal: „Krym je formálně součástí Ruska, jak tomu bylo od roku 1783 (až do Chruščovova omylu).“
foto twitter Elona Muska
„Rada federace dnes na plenárním zasedání jednomyslně schválila ratifikaci čtyř mezinárodních smluv o přijetí Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Chersonské oblasti a Záporožské oblasti do Ruska,“ uvedla agentura TASS. Později informovala, že horní komora parlamentu rovněž jednomyslně schválila příslušné zákony o začlenění těchto regionů.
Česká pošta od listopadu zdraží posílání dopisů, balíků i poštovních poukázek. Doručení obyčejného dopisu podraží o dvě koruny na 21 korun, prioritní psaní doručované do druhého dne pak vyjde na 28 korun namísto 26 korun. Odůvodňuje to rostoucími náklady.
Do Česka přijede přes 40 prezidentů a premiérů z EU. Lidé musejí počítat s omezením na Pražském hradě a některých dopravních tepnách.
„Lze očekávat, že při průjezdu vládních kolon dojde k částečnému omezení v dopravě, nicméně neplánujeme žádné uzavírky,“ řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch.
Policie doporučuje užívat MHD. Od včerejška je uzavřený celý areál Pražského hradu, omezení potrvá do soboty. Otevřené zůstává Hradčanské náměstí, ale provoz tam bude částečně omezen.
Vláda schválila nového ředitele civilní rozvědky ÚZSI. Petra Mlejnka nahradí Vladimír Posolda.
Posolda začínal kariéru v roce 1990 ještě ve federálních zpravodajských službách, do roku 1998 pak působil v Bezpečnostní informační službě (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz v rozvědce odpovídal za analytiku.
Později byl také oficiálním zástupcem rozvědky v zahraničí, v roce 2004 byl Posolda v médiích zmiňován jako náměstek ředitele ÚZSI pro zpravodajskou činnost.
Od roku 2019 zastával v ÚZSI funkci náměstka pro operativní činnost. O dva roky později rozvědku opustil a působil na ministerstvu zahraničí v sekci bezpečnosti a multilaterálních vztahů.
Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu.
Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Malé a střední firmy, které mají roční spotřebu plynu od 630 do 4200 MWh, budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 procent své nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda podle něj v návaznosti na rozhodnutí EU připravuje také opatření pro velké podniky.
zdroj irozhlas
Velvyslanci zemí EU se shodli na novém, osmém balíku sankcí vůči Rusku.
V něm bude cenový strop na ruskou ropu, rozšíří se zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel či dřevo.
Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden.
Česká republika prodlouží kontroly na státní hranici se Slovenskem o dalších 20 dní. Toto opatření má omezit přílivu neukrajinských migrantů.
Vládní koalice SPOLU v nadcházející lednové prezidentské volbě podpořila tři kandidáty, a to Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.
Dali tak jasný signál lidem, kteří jejich koalici nepodporují, koho rozhodně nevolit.
Jen několik dní po vítězství protiunijního Pravicového blouku v čele s Giorgií Meloniovou v Itálii, ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že obnoví dodávky zemního plynu přes Rakousko do Itálie. Itálie loni pokrývala ruským plynem zhruba 40 procent své spotřeby.
Na tiskové konferenci ve středu řekla ministryně obrany Černochová, že export vojenského materiálu z České republiky na Ukrajinu letos dosáhl 47 miliard korun. Dodala, že český stát dosud Ukrajině poskytl pomoc za 4,2 miliardy.
V Praze se v rámci summitu EU setkávají státníci a i ti ostatní.
Sešli se bývalý prezident Václav Klaus s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
foto IVK
Zelenskyj během čtvrteční videokonference v nezávislém australském expertním středisku Lowy Institute řekl, že jsou nezbytné preventivní údery, aby se vyloučilo, že Rusko použije jaderné zbraně. Neřekl přímo, aby západ použil jaderné zbraně, ale z kontextu lze usoudit, že použít preventivně jiné zbraně než jaderné nedává příliš smysl:
Zelenskyj: „Co by mělo NATO dělat? Vyloučit možnost použití jaderných zbraní Ruskem. Ale nejdůležitější, znovu se obracím na mezinárodní společenství, je, jak to bylo před 24. únorem: preventivní údery, aby věděli, co se stane, když použijí [atomovku]. A ne naopak, čekat, až Rusko udeří, a pak říct: „Ach, tak to je, teď tedy odpovíme“. Přehodnoťte, jak aplikujete tlak, pořadí aplikace.“
(What should NATO do? Exclude the possibility of use of nuclear weapons by Russia. But the most important, I’m again addressing the international community, is how it was before February 24: preventative strikes, so that they know what will happen if they use [a nuke]. And not the opposite, waiting for Russia to strike and then saying “oh, that’s how you are, now you can take it from us.” Reconsider how you apply pressure, the order of application. )
„Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o 'preventivním úderu' na Rusko potvrzuje hrozby přicházející z Kyjeva a nutnost ruské zvláštní vojenské operace“, prohlásil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.