<– 26. září 2022 – 2. října 2022 –>
<– 26. září 2022 – 2. října 2022 –>
Volební účast 42,65 %
3 senátoři byli již zvoleni s podporou nad 50 % hlasů. V ostatních volebních okrscích postupují dva nejsilnější do druhého kola.
Z národní opozice se do druhého kola probojovali v Karlových Varech Chromcová (SPD), v Kroměříži Zwyrtek Hamplová (NEZ) a v Plzni-město Kovářová (NK). Ve většině ostatních okrscích se do druhého kola dostali zástupci vládní koalice nebo ANO. Do druhého kola se také dostala Dernerová (SD-SN). Alena Dernerová obhajuje senátorské křeslo, během kovidových restrikcí stála na straně těch, kteří odmítali povinné očkování.
Oberfalzer (KDU+ODS+TOP 09)
37,89 %
Sidovský (LES+SEN 21)
29,92 %
Vítková (KDU+ODS+TOP 09)
30,79 %
Žirovnický (ANO)
17,93 %
Töpfer (KDU+ODS+TOP 09)
30,23 %
Semrád (ANO)
26,21 %
Dušek (ČSSDODSVasFaktB)
29,27 %
Vokřál (ANO)
26,59 %
Václavec (ANO)
58,85 %
Zvolený senátor
Jirsa (ODS)
36,53 %
Lorenc (ANO)
17,46 %
Matušek (ČSSD+ANO)
42,33 %
Folwarczny (KDU+ODS+TOP 09)
31,83 %
Rajchmanová (KDU+ODS+TOP 09)
28,46 %
Brančíková (ANO)
27,70 %
Czernin (KDU+ODS+TOP 09)
28,99 %
Dědeček (ANO)
26,17 %
Vystrčil (KDU+ODS+TOP 09)
45,62 %
Nagyová (ANO)
30,56 %
Procházková (ANO)
25,86 %
Chromcová (SPD)
14,12 %
Pluhařová (ANO)
20,95 %
Zwyrtek Hamplová (NEZ)
18,87 %
Strnad (ČSSD+ANO)
31,57 %
Procházka (KDU-ČSL)
20,38 %
Canov (SLK)
43,51 %
Loučková Kotasová (ANO)
26,36 %
Smotlachová (ODS)
25,02 %
Brzobohatá (ANO)
24,07 %
Paparega (ProMOST)
31,59 %
Dernerová (SD-SN)
31,36 %
Radkovský (ANO)
28,56 %
Váňová (KDU+ODS+TOP 09)
21,31 %
Brázdil (ANO)
32,46 %
Kantor (KDU-ČSL)
26,06 %
Nytra (KDU+ODS+TOP 09)
25,42 %
Antl (ANO)
22,53 %
Horská (KDU-ČSL+Nestran)
39,05 %
Charvát (ANO)
34,29 %
Naxera (KDU+ODS+TOP 09)
22,93 %
Kovářová (NK)
21,96 %
Růžička (KDU+ODS+STA+TOP)
50,28 %
Zvolený senátor
Pirk (KDU+ODS+TOP 09)
44,77 %
Chmelová (Ze+STAN+LES+SEN)
24,35 %
Kordová Marvanová (KDU+ODS+TOP 09)
39,02 %
Kos (Zel+HPP11+SEN21)
16,88 %
Slabý (KDUODST2020TOP)
30,00 %
Větrovský (JIH 12)
22,67 %
Nedvědický (ANO)
24,39 %
Krsek (SEN 21)
19,16 %
Fiala (KDU-ČSL+SproK)
65,66 %
Zvolený senátor
podrobnosti na stránkách Českého statistického úřadu:
https://www.volby.cz/pls/senat/se2?xjazyk=CZ&xdatum=20220923
Podrobnosti naleznete na stránkách Českého statistického úřadu: www.volby.cz/pls/kv2022/kv12?xjazyk=CZ&xid=1
Ministr průmyslu Síkela v ČT prohlásil, že zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, nově se ve hře objevila varianta, že by se strop vztahoval jen na část spotřeby.
Mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka následně pro iDNES Síkelova slova upřesnil. Podle resortu definitivně rozhodně až vláda. „Pan ministr popisoval směr, kterým se ubírají jednání o opatřeních na unijní úrovni, kde se diskutuje o doporučení zastropovat například pouze část spotřeby. Vláda se však tímto doporučením řídit nemusí,“ upřesnil Srnka.
A to je ve hře ještě druhé kolo senátních voleb. Za 14 dní se tak můžeme dozvědět další skutečnosti, které nám vláda zatím raději neříká.
V Itálii v předčasných volbách s výsledkem 44 % zvítězil euroskeptický Pravicový blok, jejímž nejsilnějším členem je strana Bratři Itálie s výsledkem 26 % v čele s Giorgií Meloniovou. V Pravicovém bloku je dále strana Liga bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho a také uskupení Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.
Podle odhadů by pravice měla mít pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu. Podle projekcí pro italskou veřejnoprávní televizi RAI by pravicový blok měl získat v Senátu 114 až 126 křesel z 200. Ve Sněmovně se očekává většina 232 až 252 křesel z 400.
„V těchto těžkých časech potřebujeme více než kdy jindy přátele, kteří sdílí vizi a společný postup vůči výzvám v Evropě,“ uvedl poradce maďarského premiéra Balázs Orbán.
Výsledek neudělal radost nejvyšším představitelům EU. Výsledek voleb nechtěla komentovat francouzská premiérka Élisabeth Borneová. „Společně s předsedkyní Evropské komise (Ursulou von der Leyenovou) budeme pozorně sledovat, aby všichni dodržovali hodnoty založené na lidských právech, na vzájemném respektu, a to zejména dodržování práva na potrat,“ uvedla šéfka francouzské vlády.
Francouzské hnutí Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, výsledky označilo za „lekci pokory“ Evropské unii. „Italský lid se rozhodl vzít do svých rukou vlastní osud zvolením vlády vlastenců a zastánců národní svrchovanosti,“ sdělila Le Penová.
Itálie se tak přidala k Maďarsku a Bulharsku, které k EU vyjadřují velmi chladný postoj.
foto facebook Giorgia Meloni
Fialova vláda v pondělí schválil jednomyslně návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Prioritou je podle Fialy zvládnutí současné krize, posílení výdajů na obranu a zvýšení tempa výstavby infrastruktury. Zastropování cen energií by měly pokrýt příjmy z daně z mimořádných zisků. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
Sněmovně pak musí vláda návrh rozpočtu předložit do konce září.
Vláda v pondělí schválila i zvýšení důchodů, od ledna se průměrná starobní penze zvýší o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzích se zvedne o 140 korun. K tomu o 5,1 procenta vzroste zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků.
Vláda rozhodla kvůli nelegální migraci o dočasném obnovení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala. Opatření bude platit od půlnoci ze středy na čtvrtek.
Od počátku června do začátku minulého týdne zajistila policie v Česku téměř 9500 migrantů, za celý loňský rok jich bylo 1330.
Policejní prezident Martin Vondrášek novinářům řekl, že znovuzavedení kontrol bude nejen na hraničních přechodech, ale i na zelené hranici.
V jedné dvanáctihodinové směně podle něj bude na ochranu hranic nasazeno 500 policistů a 60 celníků. Podle Vondráška to bude znamenat, že se denně sníží počet policistů působících ve všech krajích o tisíc, může proto být omezena jejich preventivní činnost.
Drtivá většina migrantů má podle Rakušana syrský původ, nepřichází ale přímo ze Sýrie, nýbrž z Turecka.
Maďarsko uspořádá takzvanou národní konzultaci, při níž se občanů zeptá, zda si přejí protiruské sankce. V pondělí to v projevu v maďarském parlamentu uvedl premiér Viktor Orbán.
Orbán v pondělí v parlamentu prohlásil, že protiruské sankce se obrátily proti Evropě. Pokud by byly zrušeny, evropská ekonomika by znovu nabrala na síle.
Konzultace mají být neformálním průzkumem, během kterého každý dospělý bude moci odpovědět na otázky ve formuláři na internetu nebo ho v tištěné podobě poslat poštou. Premiér podle médií na jednání také řekl, že chce dosáhnout zrušení protiruských sankcí nejpozději do konce roku.
Orbán v pondělí také zopakoval, že na Ukrajině by mělo být okamžitě uzavřeno příměří a zahájeny mírové rozhovory.
V pondělí unikl plyn z plynovodu Nord Stream 1 u ostrova Bornholm, o den později postihly úniky i druhou větev plynovodu, Nord Stream 2. Švédští a dánští odborníci tam zaznamenali silné výbuchy.
„Nedokážeme si představit scénář, který by nebyl cíleným útokem,“ řekl deníku Tagesspiegel člověk obeznámený s hodnocením federální vlády. „Všechno mluví proti náhodě,“ dodal.
Nejpravděpodobnější je, že za útoky by mohly být ukrajinské nebo s Ukrajinou spojené síly. S dočasně vyřazenými plynovody by se plyn do Německa a dalších zemí střední Evropy mohl vést pouze přes plynovod Jamal a ukrajinskou plynovodní síť.
Prezident USA Biden již v únoru roku 2022 prohlásail: „Pokud Rusko překročí hranice Ukrajiny, pak už Nord Stream 2 nebude. Ukončíme ho.“
Novinářka se ho dotázala: „Ale jak přesně to uděláte, když... projekt je pod kontrolou Německa?“
Biden: „Slibuji vám, že to dokážeme.“
foto screen video https://www.forsvaret.dk/en/news/2022/gas-leak-in-the-baltic-sea
Demonstrace bude živě na Václavském náměstí a bude telemostem přenášena na obrazovky na náměstích ostatních měst. do Brna (Zelný trh), Plzně (Náměstí republiky), Liberce (Soukenné náměstí před kulturákem), Českých Budějovic (Náměstí Otakara II.), Uherského Hradiště (Masarykovo náměstí), Karviné (Náměstí TGM), Havířova (Náměstí republiky) a dalších měst. Demonstrace pořádají Jiří Havel a Ladislav Vrabel, podrobnosti naprvnimmiste.cz
V Ostravě (Masarykovo náměstí) bude probíhat od 14 hodin demonstrace, na které živě vystoupí Tomio Okamura, Radim Fiala, Jan Mužík, David Bohbot, Petr Hampl, Marek Obrtel, Ivan David, Lenka Procházková a další. Pořádá jí Jiří Medula.
Kolem 50 tisíc lidí demonstrovalo na Václavském náměstí v Praze proti vládě. Tisíce dalších lidí demonstrovalo v jiných městech po celé České republice, například v Brne, Ostravě, Plzni.
Praha
Brno
Ostrava
foto vltava.news, Ota Nepilý, facebook
Vltavské kulturní okénko: kostel sv. Máří Magdalény nad Jistebnicí
Na kopci nad Jistebnicí nechal roku 1347 Petr z Rožmberka postavit dřevěnou kapli zasvěcenou sv. Máří Magdaléně na místě zbytků původní slovanské svatyně. Od té doby se místo nazývá sv. Magdalénou.
Tato kaple měla v 17. století také svého poustevníka, který se jmenoval Matouš Dušek a než se dal na poustevničení, tak byl jistebnickým měšťanem. Dnešní zděná podoba kostela j v novorománském duchu z roku 1861. Nutno také podotknout, že oficiálně se vlastně jedná o kapli. Vzhledem k její velikosti je však často označovaná jako kostel. Ke svaté Máří směřuje úvozová cesta přímo z Jistebnice. Tu dnes lemuje křížová cesta, zřejmě ze 17. století. Úvozová cesta je jednou z nejstarších doložených cest u nás, která zde prokazatelně byla již před rokem 1347!
Jistebnická Magdalena má také zajímavý příběh se zvonem. V době 1. světové války byl v prosinci 1916 zrekvírován a odvezen na přetavení v hlaveň kanónu. V roce 1917 se však obecímu úřadu ozval z ničeho nic farář z Bubovice, že prý zvon dostali pro tamní kostel.
Protože bubovickému se zrekvírovaný zvon moc vracet nechtělo, tak v roce 1927 došla jistebnickým trpělivost a pod hlavičkou Klubu jistebnických rodáků zvon koupili. Radost z koupě jim však dlouho nevydržela, neboť se hned po jeho dovezení zjistilo, že je poškozený. Zvon se tedy
ještě přelil a opravil. Tomu šéfoval zvonař Richard Herold z Chomutova a k původnímu nápisu připojil ještě tento: ,,Klub rodáků Jistebnických mne vzkřísil a vrátil rodnému kraji ".
Na onen rodný kraj je z vrcholu u Magdalény opravdu krásný výhled a návštěva místa stojí za to!
Nejbližší MHD zastávka: Jistebnice, bus
Čtyři oblasti, ve kterých se konala referenda o připojení k Rusku, tedy Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží, budou v pátek připojeny k Rusku.
„Všechna čtyři, všechna území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl Peskov podle agentury TASS na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich.
Západní země připojení těchto území k Rusku nebudou uznávat.
mapa TUBS CC BY-SA 3.0
Americký Kongres schválil podporu 106 milionů dolarů (zhruba 2,7 miliardy Kč) na modernizaci české armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu.
Na základě referend v Donbasu, Luhansku a Chersonské a Záporožské oblasti ruský prezident Vladimir Putin v projevu prohlásil, že lidé sdělili svůj názor. Varoval, že Rusko svá nová území bude bránit všemi prostředky. Kyjev přitom vyzval k jednáním. V projevu před parlamentem Putin prohlásil, že „Rusko má čtyři nové regiony.“
Novým regionům slíbil obnovu. Tamní obyvatelé se svobodně a jednoznačně rozhodli, prohlásil. „Je to vůle milionů lidí,“ zdůraznil a odvolal se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.
Mluvčí Kremlu prohlásil, že Moskva bude považovat útok na připojené oblasti za agresi vůči Rusku samotnému.
„Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit,“ řekl Peskov na dotaz novinářů.
O připojení k Ruské federaci požádali v hlasování sami obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají.
„Naše reakce na uznání výsledků ze strany Ruska bude velmi tvrdá,“ upozornil ukrajinský prezident.
Podle ministerstva financí stát, obce a kraje vydaly ke konci července na zvládání ukrajinské uprchlické krize 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun.
Podle ministryně obrany Černochové ČR Ukrajině poskytla vojenský materiál za 3,8 miliardy korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna na konci června náklady na péči o běžence odhadovala na 3,9 miliardy korun.
Na počátku dubna odhadl ministr financí Stanjura, že celoroční náklady na migraci z Ukrajiny budou zhruba 50 miliard korun.
Oberfalzer (KDU+ODS+TOP 09)
Sidovský (LES+SEN 21)
Vítková (KDU+ODS+TOP 09)
Žirovnický (ANO)
Töpfer (KDU+ODS+TOP 09)
Semrád (ANO)
Dušek (ČSSDODSVasFaktB)
Vokřál (ANO)
Jirsa (ODS)
Lorenc (ANO)
Matušek (ČSSD+ANO)
Folwarczny (KDU+ODS+TOP 09)
Rajchmanová (KDU+ODS+TOP 09)
Brančíková (ANO)
Czernin (KDU+ODS+TOP 09)
Dědeček (ANO)
Vystrčil (KDU+ODS+TOP 09)
Nagyová (ANO)
Procházková (ANO)
Chromcová (SPD)
Pluhařová (ANO)
Zwyrtek Hamplová (NEZ)
Strnad (ČSSD+ANO)
Procházka (KDU-ČSL)
Canov (SLK)
Loučková Kotasová (ANO)
Smotlachová (ODS)
Brzobohatá (ANO)
Paparega (ProMOST)
Dernerová (SD-SN)
Radkovský (ANO)
Váňová (KDU+ODS+TOP 09)
Brázdil (ANO)
Kantor (KDU-ČSL)
Nytra (KDU+ODS+TOP 09)
Antl (ANO)
Horská (KDU-ČSL+Nestran)
Charvát (ANO)
Naxera (KDU+ODS+TOP 09)
Kovářová (NK)
Pirk (KDU+ODS+TOP 09)
Chmelová (Ze+STAN+LES+SEN)
Kordová Marvanová (KDU+ODS+TOP 09)
Kos (Zel+HPP11+SEN21)
Slabý (KDUODST2020TOP)
Větrovský (JIH 12)
Nedvědický (ANO)
Krsek (SEN 21)
Projev Putina 30. 9. v českém znění z CNN Prima News
Do senátu se dostaly dvě kandidátky z národního opozičního spektra.
Daniela Kovářová, rozená Šindlerová, (* 17. listopadu 1964 Ostrava) je česká právnička, spisovatelka, advokátka se specializací na rodinnou problematiku a politička, bývalá ředitelka Justiční akademie a v letech 2009–2010 ministryně spravedlnosti České republiky ve Fischerově vládě. Od ledna 2018 je prezidentkou Unie rodinných advokátů.
Jana Zwyrtek Hamplová, rodným jménem Jana Hamplová, (* 18. května 1965), je česká advokátka, politička, aktivistka, blogerka, bývalá novinářka a bývalá vysokoškolská pedagožka. V letech 2005 až 2006 působila jako poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, v letech 1998 až 2014 jako zastupitelka města Mohelnice (z toho v letech 2013 až 2014 jako starostka města). Je bývalou členkou ČSSD a bývalou členkou hnutí Nezávislí (NEZ).
Strany napojené na vládní koalici získaly celkem 19 křesel,
Strany spojené s ANO 3,
Zwyrtek Hamplová (NEZ) 1,
Canov (SLK) 1,
Paparega (Pro Most) 1,
Kovářová (Nezávislá kandidátka) 1 a
Krsek (SEN) 1.