<– 4. srpna 2022 –>
<– 4. srpna 2022 –>Přestože EU naoko odmítá ruský plyn, Německo ho od Ruska odebírá a Fialova vláda ho odebírá z Německa. A všichni se obávají, že ho nebude dost, protože Nord Stream 1 má opakované technické problémy a díky sankcím je komplikovanější údržba. Jenže současně nově vytvořený Nord Stream 2 je plně provozuschopný, jenže jen má „politicky“ zavřený kohoutek.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov potvrdil, že prezident Putin na setkání Schröderovi řekl, že Nord Stream 2 je technologicky připraven k okamžitému zprovoznění, uvedla agentura TASS.
Schizma „napůl oblečeného a napůl neoblečeného“ plynu dále pokračuje. A samozřejmě pro Českou republiku by bylo nejjednodušší a nejlevnější začít odebírat plyn z plynovodu, který vede přes naše území.
Americké bojové letouny F-35 by Českou republiku vyšly více než 3x dráž než srovnatelné Gripeny, které jsou pro naše české podmínky vhodnější. A nejedná se o zanedbatelné částky. Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení
„To bude finanční mejdan pro americké dodavatele. Je to nejdražší možnost přezbrojení našeho letectva,“ prohlásil vojenský analytik Martin Koller v pořadu O čem se mlčí Stanislava Novotného. Náklady na pořízení se pohybují ve výši řádově (8 bilionů – oprava viz níže) korun na 30 let. „Provozní náklady dosahují trojnásobku a více kupní ceny za 30 let,“ tedy dalších více než (24 bilionů – oprava viz níže) korun. Hodina provozu vyjde na milion korun.
„Gripen je rychlejší, má lepší letovou obálku a je vhodnější do polních podmínek.“
Podrobnosti v následujícím (cca od 4 minuty pouze 10 minutového) pořadu:
OPRAVA
Vážení diváci,
naši politici jsou neomylní, my nikoli. Naším cílem je podávat pravdivé informace. Proto považujeme za správné přiznat chybu. Při čtení výpočtu ceny letounů F-35 došlo k prezentaci nepřesných údajů z hlediska akviziční a ve výsledku i provozní ceny. Důvodem bylo rychlé přepisování výpočtů do malého bločku po noční cestě. Aktuálně nejnižší udávaná jednicová cena F-35 je skutečně 79 milionů USD (1,9 miliardy KČ), existují informace s výrazně vyšší cenou. Za 24 letouny je to 45 (nikoli 450 miliard KČ), možná 50, protože dodávka se má realizovat za několik let a inflace roste. Odhadovaná systémová cena je zhruba a podle podmínek smlouvy dvojnásobná, tedy 95 miliardy KČ, (nikoli 950 miliard KČ) až 100 miliard. To je systémová cena při nabytí letounů, zdanění, vycvičení pilotů a mechaniků, dodání výzbroje a základních sad vybavení pro mechaniky, náhradní díly, náplně , to vše na počátku prvního roku služby. Za předpokládaných 30 až 40 let provozu jsou náklady minimálně trojnásobkem kupní ceny, tedy zhruba 300 miliard, dohromady 400 miliard. Obvykle se počítá trojnásobek již po 20 letech služby, přičemž F-35 má problematický provoz, drahé náhradní díly, především motory, potřebu drahých periodických úprav software avioniky. Proto nelze vyloučit ani čtyřnásobek kupní ceny i více, přičemž s délkou služby a opotřebením provozní náklady rostou. K tomu nízkou úroveň bojové pohotovosti, a to i ve srovnání s typem Gripen, zhruba o třetinu. Dále je třeba připočítat náklady na úpravy letišť, infrastruktury a částečně logistiku. Při započtení předpokládaných vysokých úroků, neboť na nákup si bude třeba půjčit, nejlépe v USA, budou celkové náklady za 30 let služby zhruba (pouze) 800 miliard, spíše bilion KČ i více, pokud nedojde k válce. Ve vysílání uváděné náklady na letovou hodinu jsou odpovídající. Gripeny by mohly létat ještě minimálně 10, možná 20 let s náklady kolem 105 000 KČ na letovou hodinu, přičemž piloti a mechanici jsou již vycvičení. Švédsko nabídlo bezplatný převod stávajících 12+2 Gripenů s tím, takže ČR by platila jen náhradní díly, případně modernizace. Komické je, že v USA se již připravuje vývoj nového víceúčelového bojového letounu, který má nahradit předražený F-35 a z hlediska jak konstrukce, tak nákladů se bude podobat Gripenu.
S omluvou
Martin Koller
ilustrační foto Jeremy Bezanger
Čínská armáda ve čtvrtek ráno zahájila vojenské cvičení včetně ostrých střeleb ve vodách a ve vzdušném prostoru obklopujícím Tchaj-wan. Je to reakce na úterní návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, s jehož nezávislostí Čína nesouhlasí.
Čínské vojenské cvičení de fakto představuje blokádu námořního a vzdušného prostoru ostrova.
Čínský ministr zahraničí Wang I ve čtvrtek označil návštěvu Pelosiové na Tchaj-wanu za „šílenou, nezodpovědnou a vysoce iracionální“ akci Spojených států.
Na obrázku oblasti čínského vojenského cvičení.
obrázek twitter agentury AFP
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se minulý týden sešel v Moskvě s Vladimirem Putinem. Moskva si podle něj přeje diplomatický konec války na Ukrajině.
V rozhovoru se vyslovil pro zprovoznění dokončeného rusko-německého plynovodu Nord Stream 2. Bylo by to podle něj „nejjednodušší řešení“ pro případ možného nedostatku plynu v Evropě. Od spuštění produktovodu Německo upustilo v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
foto z roku 2000 Kremlin.ru CC BY 4.0
Izraelský zákon o omezení používání hotovosti vstoupil v platnost v roce 2019 a od 1. srpna je hranice pro hotovostní transakce 6 000 NIS, v přepočtu 42 500. Tato částka se vztahuje na platby podnikům, včetně osob samostatně výdělečně činných a osob na volné noze. Platby mezi soukromými osobami (například při nákupu nemovitosti) mají vyšší hotovostní hranici, i když i ta má příští týden klesnout z 50 000 NIS na 15 000 NIS.
Od schválení omezení bylo již vybráno na pokutách přibližně 5 miliard NIS.
Stanoveným účelem zákona je donutit širokou veřejnost používat digitální platební prostředky. Podobné tendence jsou patrné i u nás. Digitální platební prostředky lze plně centrálně kontrolovat.