<– 1. června 2022 –>
<– 1. června 2022 –>
Dnes 1. června 2022 řada politických stran, hnutí, spolků, iniciativ a osobností veřejného života vydala společné prohlášení „NENECHME SI UKRÁST SVOBODNÉ VOLBY!“, kterým odmítají zavedení korespondenčních voleb, jež jsou zásadním nebezpečím pro naší demokracii. Tato veřejná výzva reaguje na snahu vládních stran prosadit v parlamentu ČR novelu zákona, která má korespondenční způsob hlasování zavést.
Korespondenční hlasování otevírá obrovský prostor pro možné falšování voleb, což je příliš velké riziko pro naší demokracii za cenu pouhého usnadnění voleb někomu, kdo pobývá mimo hranice naší republiky. Takovému kroku by měla předcházet rozsáhlá celospolečenská debata a nikoliv tiché prosazení vládními stranami v parlamentu v dobách velkého neklidu ve společnosti, kdy je veřejný prostor přehlcen ekonomickými problémy obyvatel či ukrajinsko-ruským válečným konfliktem. Z těchto důvodů se jeví, že vládní strany chtějí tuto změnu provést čistě účelově výhradně pro vlastní prospěch.
Kromě mnoha mimoparlamentních stran se k prohlášení přidali i někteří zástupci parlamentní opozice a řada osobností veřejného života jako například ekonom Karel Kříž, bývalý rektor AVU a výtvarník Milan Knížák, filosof Jiří Fuchs, hudebník a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl, europoslanec a genmjr. v. v. Hynek Blaško, bývalý policejní prezident a současný předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný, poslanec SPD Jiří Kobza, historik a signatář Charty 77 Radomír Malý či choreograf, režisér a bývalý umělecký šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska.
Z politických stran a hnutí se k odporu proti korespondenční volbě přihlásily po prohlášení, například Trikolóra, Svobodní, Manifest, Cesta, PES a řada dalších. Ze spolků a občanských iniciativ se k prohlášení připojily, například konzervativní spolek Akce D.O.S.T., Zlatý špendlík, Odchod či Spojenectví Říp.
Pokud budou zástupci vládních stran nadále pokračovat ve snahách o prosazení této zákonné normy, která se důvodně jeví jako nástroj pro odstranění demokratického řádu v České republice, aktéři této výzvy budou iniciovat veřejné protesty proti současné vládě.
–––––––
NENECHME SI UKRÁST SVOBODNÉ VOLBY!
Od roku 1989 prošla naše demokracie, vycházející ze svobodných voleb soupeřících politických subjektů, mnoha úskalími. Čelili jsme tendencím zvýhodňovat velké strany na úkor malých či se účelově měnily přepočty hlasů, základní parametry svobodných, tajných a transparentních voleb však až dosud byly zachovány.
To má nyní skončit. Vláda Petra Fialy chce se svou parlamentní většinou zavést korespondenční hlasování, jež transparentní průběh voleb znemožní. Nic na tom nemění fakt, že se tato procedura má prozatím týkat jen českých občanů, žijících v zahraničí.
Proč korespondenční volbu odmítáme?
Ruší princip tajného hlasování, neboť jejím zavedením se otevírá prostor pro kupčení s hlasy či vyplňování volebních lístků za asistence druhých lidí, třeba i pod nátlakem.
Kdo má databázi obyvatel může hlasovat za kohokoliv, od koho nepřišla hlasovací obálka.
Obálky s hlasy jsou před vyhlášením výsledků voleb delší dobu skladovány, proto nelze vyloučit, že s nimi bude účelově manipulováno.
Zastánci korespondenční volby argumentují tím, že naši občané v zahraničí budou mít účast ve volbách usnadněnou tím, že nebudou muset cestovat za volební urnou na našich zastupitelských úřadech. Komfort pro relativně malou skupinu lidí však rozhodně nevyváží riziko znevěrohodnění volebních výsledků a tedy samotné legitimity parlamentní demokracie.
Ti, kdo na zavedení korespondenčních voleb tlačí, mají jediný záměr – volby falšovat.
Tak jako v rakouských či amerických prezidentských volbách, i u nás by se korespondenční volba mohla stát nástrojem k nelegitimnímu uchopení moci.
Proto pokud Fialova vláda svou vůli prosadí, ocitne se naše demokracie nad propastí.
ZABRAŇME JIM V TOM!
Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
Listina základních práv a svobod, článek 23
Akce D.O.S.T. – Michal Semín
Asociace nezávislých médií – Stanislav Novotný
Aliance národních sil – Vladimíra Vítová
Domov – Radek Nováček
Hnutí Cesta – Jan M. Kubín
Iniciativa Za mír a svobodu slova – Ladislav Vrábel
Jdeme společně – Jiří Havel
Manifest – David Tesař
Odchod – Matěj Gregor
PES – Jakub Olbert
SpojenectvíŘíp – Antonín Baudyš
Svobodní – Luboš Zálom
Trikolora – Zuzana Majerová Zahradníková
Vraťme děti do školy bez podmínek – Václav Havlíček
Zlatý špendlík – Ivo Osovský
Změna Matrixu – Aneta Hlinčíková
Hynek Blaško – europoslanec
Tomáš Čada – podnikatel
Jiří Hejlek – filosof
Václav Hrabák – publicista
Jiří Fuchs – filosof
Ladislav Jakl – pracovník Institutu Václava Klause
Otto Jarolímek – vysokoškolský pedagog
Milan Knížák – výtvarník
Jiří Kobza – poslanec SPD
Karel Kříž – ekonom
Radomír Malý – historik
Josef Nerušil – předseda SPD – Praha
Josef Nos – písničkář
Ivo Strejček – pracovník Institutu Václava Klause
Petr Štěpánek – spisovatel a hudebník
Igor Volný – právník
Alice Tomková – lékařka, pořadatelka Vlasteneckého setkání v Příčovech
Petr Zuska – choreograf a režisér
V Praze dne 1. června 2022
Toto prohlášení lze podpořit zasláním podpůrného stanoviska naší redakci: redakce@vltava.news
Před čtyřmi lety proběhla rekonstrukce pražského orloje a při přebírání těchto oprav si nikdo z památkové péče nevšiml, že obrazy na kalendáriu od Josefa Mánesa vypadají úplně jinak než původně. Byly změněny vizáže obličejů, jejich stáří, barva vlasů a pod. Na změny upozornil až nyní Milan Patka z Klubu Za starou Prahu.
Na celé věci je zarážející jak neúcta restauratérů k historii a autorství, tak i ignorance magistrátských úředníků a památkové péče. Otázkou zůstává, zdali se pošlapávání národních klenotů děje pouhou náhodou. Originál kalendária od Josefa Mánesa je naštěstí uložen v Muzeu hlavního města Prahy.
Historie Prahy rozhodně nemusí být zakonzervované muzeum pro cizince. Díla od Josefa Mánesa byla na svou dobu také moderní a samozřejmě nebyla na orloji od 15. století, kdy byl orloj vytvořen. Avšak při porovnání Mánesových a Jirčíkových děl je zřejmé, že Mánesova díla mají jasný umělecký rukopis. Jirčíkovy „obrázky“ působí jako neumělá studenská snaha o figurální malbu podle fotografie. Tedy mohlo by být ospravedlnitelné, pokud by se jednalo o jakousi uměleckou revoltu, ve které by mohla pobavit nějaká přidaná umělecká hodnota. Tady je však umělecké vyznění pouze trapné a ubohé.
aktualizace – režisér Jan Hřebejk na twitteru prohlásil, že je to „...absolutní pseudoproblém. Stanislav Jirčík namaloval na Kalendárium Pražského orloje obličeje svých přátel, (např. spisovatelky Kateřiny Tučkové)...“
2. aktualizace – vyjádření Klubu za starou Prahu ze dne 16. 6. 2022
Václav HrabákSněmovna schválila většinou 158 z 161 hlasů (3 se zdrželi) úpravy v podpoře ukrajinských migrantů. Novelu zákona „lex Ukrajina“ schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Zkracuje se například doba, kdy stát hradí zdravotní pojištění lidem v produktivním věku z roku na 150 dnů. Poslanci ANO požadovali výraznější zkrácení.
Podporu 5000 budou nadále dostávat všichni při udělení víza. Následujících 5 měsíců ji budou dostávat, pokud prokážou, že ji potřebují.
Mimo jiné se také upravuje příspěvek za tzv. bezplatné ubytování Ukrajinců. Stát přispívá 3000 za každého bezplatně ubytovaného migranta, nejvýše 12000 celkem.
Vláda začla řešit vytvoření alespoň základních pravidel téměř až po čtyřech měsících po zahájení ukrajinsko-ruského válečného konfliktu a až po tom, co k nám přicestovalo více než 300 tisíc Ukrajinců.
Podle Seznamu vyšetřuje česká policie organizovaný obchod s novorozenci, který organizuje skupina kolem kliniky z Charkova. Jako základnu si tato ukrajiská skupina vybrala Prahu. Jedním z důvodů je česká děravá legislativa kolem rodičovství. Policie ví o 30 případech novorozenců, kteří byly porozeny náhradními matkami a po porodu odeslány zájemcům za cenu přibližně 60 tisíc eur.
V Německu vláda výrazně snížila daně na benzín, koncová cena benzínu se snížila o cca 8,70 Kč. V porovnání s tím v Česku vláda snížila daň na benzín o cca 1,50 Kč, tedy stát při současných cenách benzínu vybere tak jako tak mnohem více na daních než před zdražením. O nějaké státní pomoci lidem nelze mluvit. Kolik odvádíme na daních z benzínu v Senát schválil snížení spotřební daně o 1,50 Kč z nafty a benzínu, přesto odvedeme státu za benzín víc než dřív.
České ministerstvo průmyslu má ve svém znaku ukrajinskou vlajku. Česká právnička Jana Zwyrtek Hamplová na svém FB prohlásila: „To, že ministr Jozef Síkela (STAN), vpravil do oficiální prezentace a loga Ministerstva průmyslu a obchodu ČESKÉ republiky ukrajinský symbol namísto českého, je ODSOUZENÍHODNÉ a NEOMLUVITELNÉ. Nevěřila jsem, že je to pravda. Je. Je evidentně třeba zamyslet se nad ústavní ochranou symbolů státnosti, a zakotvit pravidla tak, aby představitelé naší země nemohli preferovat jinou zemi před Českou republikou. Pokud jim to není jasné tak nějak samozřejmě - evidentně ne.“
