<– 31. května 2022 –>
<– 31. května 2022 –>Celý svět očekával, jak dopadne summit WHO, který se konal 22. – 28. 5. v Ženevě. Na summitu se mělo projednat 13 dodatků k Mezinárodním zdravotním předpisům připravených Bidenovou administrativou. Tyto dodatky měly do velké míry omezit autonomii členských států a měly přesunout na WHO obrovské pravomoce.
Například arcibiskup Carlo Maria Viganò prohlásil: „V nadcházejících dnech budou národy, které se hlásí ke Světové zdravotnické organizaci (WHO), hlasovat o rezolucích týkajících se zvládání pandemií WHO. Tato usnesení přenesou suverenitu týkající se zdraví občanů na nadnárodní orgán, který je z velké části financován farmaceutickým průmyslem a Nadací Billa a Melindy Gatesových.
Pokud budou tyto rezoluce schváleny většinou, bude mít WHO v případě pandemie výhradní mezinárodní pravomoc zavést všechna pravidla, včetně karantény, uzamčení, povinného očkování a očkovacích pasů. Je také třeba mít na paměti, že tato organizace požívá imunity, a její členové tedy nemohou být souzeni ani odsouzeni, pokud se dopustí trestných činů. Nevolení technokraté budou mít paradoxně větší moc, než jakou občané udělují svým zástupcům prostřednictvím svého demokratického hlasování.“
Na jednání WHO Austrálie, Spojené království a USA vyslovily silnou podporu dodatkům a vyzvaly ostatní státy, aby se k nim připojily.
Následně Botswana přečetla prohlášení jménem svých 47 členů AFRO, v němž bylo uvedeno, že kolektivně nebudou podporovat „reformy“. Mnoho dalších zemí, například Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, Írán a Malajsie uvedlo, že mají ke změnám výhrady a také je nepodpoří. Brazílie uvedla, že raději úplně opustí WHO, než aby umožnila, aby její obyvatelstvo podléhalo novým dodatkům. Nakonec byla globalistická čast WHO nucena ustoupit.
Podle komentátorů je však jisté, že tím není zdaleka vyhráno. Globalistické tendence ve WHO nepřestanou a jejich aktéři připraví jiný způsob, jak vnutit národním státům svou moc. Je proto důležité se mít na pozoru.
Stát se snaží digitalizovat postupně veškeré záznamy o obyvatelích České republiky. Od ledna je povinné používání elektronických očkovacích průkazů, do konce června však za to lékařům nehrozí postihy. Za nepoužívání elektronického očkovacího průkazu, které je povinné ze zákona, hrozí lékařům od července sankce až do výše 100 tisíc korun. Polovina lékařů zatím elektronické očkovací průkazy používat odmítá.
Stát se snaží mít k veškerým datům o očkování obyvatel centrální přístup.
Česká televize chystá propouštění a ukončí vysílání kanálu ČT3. Tato úsporná opatření vysvětluje poklesem reálné hodnoty peněz, které vybere z koncesionářských poplatků. Oseká i programovou tvorbu a výroba Televizního studia Ostrava bude převedena do studia v Brně. V letošním roce televizní skupina propustí až padesát zaměstnanců, v následujících letech propouštění může být čtyřnásobné.
Zůstává otázkou, jestli Česká televize skutečně plní poslání veřejné služby a jestli je tak vůbec oprávněna k vybírání koncesionářských poplatků. V době kovidu i během ukrajinsko-ruského válečného konfliktu opakovaně prokázala, že její zpravodajství je enormě nevyvážené.
foto VitVit (CC BY-SA 4.0)
Ministryně obrany Jana Černochová chce požádat o další peníze na válečné zásobování Ukrajiny. Doposud Česká republika dodala Ukrajině zbraně za 3,5 miliardy Kč. Podle názorů představitelů řady zemí včetně Německa, dodávání zbraní Ukrajině prodlužuje válečný konflikt a přináší tak mnohem více zkázy a mrtvých.
Německo se snaží pomáhat občanům v energetické krizi, přestože zdražování je v Německu mnohem nižší než u nás. Navíc Německo neutrácí miliardy z kapes svých občanů za zbraně pro některou z válčících stran.
Zavádí přes léto měsíční zlevněnou jízdenku pouze za 9 euro, za kterou mohou obyvatelé využívat městskou a příměstskou dopravu ve svém městě. Tato jízdenka má ulehčit lidem při zdražování energií a má je také motivovat využívat hromadnou dopravu namísto aut a šetřit tak pohonné hmoty.
Pro připomenutí Piráti před volbami do pražského zastupitelstva slibovali MHD zdarma, během svého působení zdražili jízdné v MHD o cca 20%, například původní jízdenka zdražila z 32 Kč na 40 Kč.
EU se dohodla na embargu pro dovoz ropy z Ruska. ČR, Slovensko a Maďarsko mají osmnáctiměsíční výjimku. Fiala vyjadřoval nadšení z dohody, prohlásil: „Ta nejdůležitější zpráva je, že jsme se dohodli na sankcích a silné pomoci. Devět miliard eur, které půjdou na Ukrajinu, to je klíčové sdělení“.
Naše země se tak zavázala k velmi významnému kroku omezení vlastní ekonomiky pouze prostřednictvím premiéra bez schválení demokraticky zvoleným parlamentem.
ČR bude moci i nadále využívat dodávky z ropovodu Družba 2 spolu se Slovenskem a Maďarskem. Tuto výjimku zřejmě prosadil Viktor Orbán. Všechny 3 státy se zavázaly co nejrychleji ruské ropy vzdát, avšak časový limit na to není. To by mohlo být pro budoucnost ČR a našich sousedů důležité, pokud neuvalí z pochopitelných důvodů Rusko embargo na nás.
Zelenskyj prohásil, že dohoda trvala příliš dlouho. Uvedl: „Více než padesátidenní časová prodleva mezi pátým a šestým balíkem protiruských sankcí je pro nás nepřijatelná.“ Označovat za „nepřijatelné“ váhání učinit kroky k poškození vlastní ekonomiky svobodných zemí se v rámci diplomacie dá označit jako vysoce arogantní.
K potvrzeným kandidátům na prezidenta přibyla ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Chce být prý hlasem mladé generace, která má pocit, že jim budoucnost ukradla generace její. Domnívá se, že mladé generaci jako pedagog rozumí.
V rozhovoru pro Seznam uvedla: „Chtěla bych být hlasem mladé generace. Kdo jiný by to měl být než člověk, kterému jako pedagogovi prošlo rukama několik generací mladých lidí. Jsem otevřena naslouchat, co je trápí – jako nedostupnost bydlení, manželství pro všechny nebo možnost adopce stejnopohlavními páry. To jsou témata, která je tíží a na která nenacházejí odpovědi. Mají pocit budoucnosti, kterou jim naše generace ukradla.“
Současný seznam potvrzených kandidátů:
| Alena Vitásková | bývalá předsedkyně ERÚ |
| Danuše Nerudová | bývalá rektorka Mendelovy univerzity |
| Denisa Rohanová | prezidentka ČAP |
| Hynek Blaško | Europoslanec, genmj. v. v. |
| Ivo Mareš | teolog a tiskový mluvčí |
| Jakub Olbert | podnikatel |
| Jaromír Soukup | majitel TV Barrandov |
| Josef Skála | publicista a podnikatel |
| Josef Středula | předseda odborových svazů |
| Karel Diviš | Podnikatel v IT |
| Karel Janeček | podnikatel a filantrop |
| Klára Long Slámová | advokátka a politička |
| Marek Hilšer | lékař a senátor |
| Miloš Knor | komik a moderátor |
| Pavel Fischer | diplomat a senátor |
| Petr Pavel | generál v. v. |
| Tomáš Březina | podnikatel |
| Tomáš Zima | lékař a bývalý rektor Karlovy univerzity |
| Vladimír Boštík | podnikatel |
Srí Lanka je v platební neschopnosti. Inflace v zemi je 30% a může se zvyšovat. V zemi jsou masivní protesty a politická krize. Země nemá dost peněz na dovoz potravin ani pohonných hmot. Vláda Srí Lanky vyjednává s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o záchraně, s věřiteli musí dojednat restrukturalizaci dluhu. Země už dříve uvedla, že bude letos potřebovat tři až čtyři miliardy dolarů, aby se z krize dostala.
foto Sigiriya, Sri Lanka, Bernard Gagnon, (CC3.0 licence)
Česká republika nyní předsedá Vojenskému zpravodajskému výboru (MIC – Military Intelligence Committee) NATO. Proto se právě v Praze sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb. Setkání proběhlo již minulý týden, z bezpečnostních důvodů o tom byla veřejnost informována až po ukončení setkání.