Stanislav Novotný se ptá Miroslava Ševčíka, proč chybí v rozpočtu na valorizaci důchodů, když stát vydává desítky miliard Kč na pomoc Ukrajině a nákupy zbraní, přestože současná míra inflace u ohrožených penzistů může činit až 30%.
Na děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka je vytvářen tlak, aby odstoupil, protože se účastnil protivládní demonstrace 11. 3. 2023 na Václavském náměstí v Praze. Já si jej za veřejné vystupování vážím.
Je dobrou vlastností některých vědců, odborníků a akademiků, že se nezavírají do svého oboru, ale jsou společensky angažování. To, že se Miroslav Ševčík účastnil demonstrace, je jeho ústavně zaručené právo, za které nemůže být trestán. Je jedno, zda se demonstrací člověk účastní jako řečník, pasivní účastník, podívá se ze zvědavosti či náhodně. Demonstrace se vládě nelíbí, ale lidé se v demokratickém státě nemusí účastnit jen akcí, které se vládě líbí.
Miroslav Ševčík se na závěr demonstrace setkal s policií zbitým člověkem, který se na něj obrátil o podporu. Miroslav Ševčík projevil lidskost, když takového člověka vyslechl a snažil se zjistit, proč policie jako ozbrojená represivní složka vlády, činí to, co činila. Je projevem jeho statečnosti, že se nebál, ptal se policie, proč tak jedná, neodvrátil oči a neutekl od násilí činěného ve jménu vládní moci.
Provládní novináři šířili informace vyvolávající dojem, že se Miroslav Ševčík chtěl účastnit zcizení vlajky cizího státu. To popřel a já mu věřím. K čemu by mu taková vlajka byla? Lidé, kteří demonstrovali proti vládě, užívali státní vlajky a zemské vlajky moravské a české. Kupodivu na budově Národního muzea, které je dneska státní, ale vzniklo jako historická instituce zemské šlechty a vědců Království českého, tedy České země, se nenajde místo pro českou zemskou vlajku. Tož tak. Také mám vlajku, a to moravskou. Každý si zvolí tu, kterou chce.
Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
Ze zpráv a videí, které hojně kolují po internetu, jsem si vytvořil názor, že Miroslav Ševčík se do muzea nedobýval a žádnou vlajku nestrhával, ani se o to nepokusil. Jen chtěl vědět, proč policie činí takto nepatřičně. Z autentických videí lze získat dojem, že situaci vyhrotila útokem do davu policie, na pokyn jednoho tajného. O ochranu žádné vlajky nešlo.
Protože vyprovokování střetu spatřuji ve značné míře v jednání policie a videa zachycující celou událost jsou veřejně dostupná, a zároveň je pro mne nedůvěryhodná kontrola postupu police Ministerstvem vnitra či vládní Generální inspekcí ozbrojených sborů, je na místě využít postup, jaký byl užit po 17. listopadu 1989. Poslanecká sněmovna může zřídit Vyšetřovací komisi pro vyšetření postupu policie na demonstraci 11. 3. 2023. Vládní strany mají ve sněmovně většinu a je v jejich moci parlamentní kontrole zamezit, ale ať se ukáže, kdo chce objasnit průběh událostí, a kdo chrání vládní moc a její represivní aparát.
Jako před únorem 1948
Ale zpět k Miroslavu Ševčíkovi. Ten přirovnal policejní zásah k Palachovu týdnu v lednu 1989. Jsem Moravan, Palachův týden jsem přímo nezažil. Současný hon na Miroslava Ševčíka, aby rezignoval na svou funkci, přirovnávám k době 1945-48. Byla to doba, kterou řadíme mezi demokracii, ale demokracii omezenou. Postupně se utahovaly šrouby. Jednak byli i za použití médií diskreditováni příslušníci některých stran, jako byli agrárníci a národní demokraté, kteří nesměli obnovit politickou činnost. I na Ševčíka je útočeno pro jeho politickou aktivitu, kdyby byl členem vládní strany, tož to by nevadilo. Podporovat veřejně opozici, to je však něco jiného. Ale to je plíživý nástup totality.
Nejde o věc ojedinělou. Předseda advokátní komory Robert Němec zveřejnil text: Projevy advokátů-politiků nejsou stanovisky ČAK ani advokacie (Advokátní deník 22. 2. 2023), v kterém vyzval některé politicky činné advokáty, aby zvážili pozastavení výkonu advokacie. Ze souvislostí je zřejmé, že se to mělo týkat těch protivládních, ne provládních. Němec zatím jen nabádá některé advokáty, aby zvážili, zda nepozastaví výkon advokacie, ale to může být jen předstupněm k akcím zákazu výkonu povolání či vyakčnění nepohodlných osob, známé po únoru 1948. Představme si, že by ministr průmyslu a obchodu vyzýval živnostníky, kteří se účastnili protestů proti vládě, aby zvážili, zda nepozastaví výkon své živnosti. Výrok R. Němce jen dokresluje utahování šroubů dnes ve srovnání se svobodnými 90. lety 20. století. V roce 1999 zaútočily některé státy NATO na Jugoslávii. Byl jsem advokát, poslanec a odpůrce tohoto válečného útoku. Někteří jiní občané a asi i advokáti válečný útok podporovali. Nepamatuji se však, že by tehdejší předseda advokátní komory Karel Čermák jednu nebo druhou skupinu vybízel k pozastavení výkonu advokacie. Kam jsme se to dostali a kam spějeme? Pakliže vnímám jako nepřijatelné, kdyby ministr průmyslu a obchodu vyzýval protivládně naladěné živnostníky, aby zvážili pozastavení své živnosti, či aby primátorka města Brna vyzvala protivládně naladěné občany Brna zvážit své vystěhování, považuji za nepřijatelné, aby předseda advokátní komory vyzýval protivládní advokáty „zvážit pozastavení výkonu advokacie“ či rektor vyzýval děkana k rezignaci.
Na Miroslava Ševčíka nyní vytváří tlak rektor Vysoké školy ekonomické. Jako předseda advokátní komory vyzval protivládní advokáty, aby zvážili pozastavení advokacie, vyzval rektor Miroslava Ševčíka, aby rezignoval na funkci děkana. Předtím byl vystaven podobnému tlaku ze strany ministra školství. Kroky rektora i ministra vůči Ševčíkovi hodnotím jako návrat před listopad 1989. I tam by bylo tehdejšímu rektorovi a ministru nemilé, kdyby se nějaký akademik, natož funkcionář účastnil Palachova týdne či jiného projevu odporu k politice vlády. Řada akademiků musela po roce 1968 svou profesi opustit. Cílem tlaku je vytvořit atmosféru omezení svobody a autocenzury, kdy se akademici budou bát a zdržovat se veřejných vystoupení, aby neohrozili svou kariéru. Tedy projevů protivládních. Ty vládní jsou moci milé a v pořádku.
Ovšem rektor je představitelem samosprávy, tedy veřejné moci. I zde zatím platí politická práva a názorová pluralita. Učitelé i studenti mohou vládě patolízat i vládě odporovat a to je nečiní méně způsobilým k akademické činnosti, funkcím či studiu. Naopak na západních univerzitách je časté, že akademici jsou v první řadě různých protivládních protestů. A rektor či ministr školství, který by z toho chtěl vyvozovat důsledky, by se lidsky znemožnil.
Ševčíkovi přeji výdrž
Miroslavu Ševčíkovi přeji, aby jej neopustil dosavadní lidský přístup v pomoci policii zbitým i statečný přístup vyjádření veřejného odporu proti represivním zásahům vládní moci, byť je za to potahován v médiích a na pracovišti. Tomu se nositel viditelného protivládního názoru nevyhne. I v době normalizace provládní média ostouzela chartisty a jiné odpůrce vládní zvůle, aktivističtí provládní novináři za druhé pomnichovské Československé republiky i Protektorátu Čechy a Morava útočili na podvratné živly, jako byli bratři Čapkové a další. Masaryka aktivističtí studenti za potlesku značné části médií vykřičeli z přednášky a vymlátili mu okna. A to jen pro jeho činnost veřejnou v rámci boje o pravost rukopisů a za hilsneriády.
Miroslava Ševčíka čeká boj a nebude jednoduchý. Je správné jej v tomto boji podpořit. Nejde jen o něj. Je to boj o charakter státu a naši svobody. Pokud se vládní moci podaří zastrašit protivládní akademiky, tak u toho nezůstane. Půjde dál, vůči všem. Jsme v čase zápasu o svobodu projevu a hlavně i svobodu po projevu. Je to na nás.
Zdeněk KoudelkaUsnesení 102. Valného shromáždění OSN: „Každý má právo posuzovat jakékoli historické události ze svého pohledu a má právo prezentovat i mylné názory.“
Za popírání katyňského masakru v pátek 3. 3. 2023 Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal pana Jiřího Šifrína, autora knihy o Stalinovi „Bůh synergie“ a bývalého místopředsedu KSČM Jozefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let.
Obžaloba tvrdí, že muži v diskusi zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Oba muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin.
Nyní se často setkáváme s obviňováním, kriminalizací a dokonce i stíháním a trestáním za projevené názory k historickým událostem nebo i k aktuálnímu světovému dění či probíhajícímu válečnému konfliktu. Je však známé usnesení OSN, které do světla porušování lidských práv dostává právě uplatňování zákonů, které brání svobodnému šíření názorů, byť i mylných.
V červenci 2011 totiž probíhalo v Ženevě 102. zasedání Výboru OSN pro lidská práva, na němž bylo pro všechny státy, které podepsaly Konvenci o lidských právech, přijato následující závazné rozhodnutí:
„Zákony, které pronásledují vyjadřování názorů ve vztahu k historickým faktům, jsou neslučitelné s povinnostmi, které ukládá Konvence zemím, které ji podepsaly, ohledně svobody slova a svobody projevu. Konvence nedovoluje žádný všeobecný zákaz vyjadřování mylných názorů anebo nesprávné interpretace minulých událostí, ods. 49 CCPR/C/GC/34).“
Tedy není důležité, zda je či není pravda to, co odsouzení tvrdili o katyňském masakru, neboť názor na historické události nemůže být předmětem trestního stíhání, jinak jde o vážný útok na lidská práva a svobodu slova ze strany justičních orgánů. Z textu Konvence totiž jasně vyplývá, že každý má právo posuzovat jakékoli historické události nebo aktuální světové dění či probíhající válečný konflikt ze svého pohledu a má právo prezentovat i mylné názory. Usnesení OSN poukazuje právě na porušování lidských práv skrze uplatnění zákonů, které brání svobodnému šíření názorů, byť i mylných.
Zde je dokument 102. VS OSN:
„Demonstranti, kteří byli o víkendu na Václavském náměstí, sice volají po míru, ale ve skutečnosti chtějí jen bořit.“ Na své první zahraniční cestě, která se konala na Slovensku, to prohlásil český prezident Petr Pavel. Dodal, že „s mnohými lidmi, kteří na poslední protivládní protest dorazili, již v podstatě nemá smysl jednat.“
Pavel tvrdí, že podstatný vliv na tyto občany mají dezinformace ze strany Ruska.
Pavel tedy bude prezidentem pouze pro ty, kteří schvalují jednání vlády. Sliby o „nerozdělování společnosti“ a „prezident pro všechny“ vzaly za své již pár dní po inauguraci.
foto hrad.cz
Otevřený dopis rektoru VŠE Petru Dvořákovi:
Vážený pane rektore,
velice nás znepokojila Vaše výzva, adresovaná doc. Ing. Miroslavu Ševčíkovi CSc., aby rezignoval na funkci děkana Národohospodářské fakulty VŠE z důvodu účasti na demonstraci Česko proti bídě (11. 3., Václavské náměstí, Praha) a přítomnosti při incidentu před vchodem do Národního muzea.
Účast na demonstraci je ve svobodné a demokratické zemi právem každého člověka, děkany nevyjímaje. Jste-li opačného názoru, pak nás vracíte před rok 1989.
Miroslav Ševčík však nejednal jen v souladu se svým ústavním právem. Svým chováním dal příklad nám všem, když se zastal muže, zraněného po nevybíravém policejním zásahu. Přítomnost pana děkana na ochozu Národního muzea neměla jiný cíl, než vyvolat jednání s velitelem zásahu a přimět jej k takovému postupu, na jehož konci nebudou další zranění lidé. Chybělo málo, a mezi těmi potlučenými či odvlečenými byl paradoxně i zcela pokojně vyjednávající děkan Vaší univerzity.
Jsme pohoršeni tím, že místo abyste se jej jako svého kolegy zastal, využíváte lživých a manipulativních mediálních výstupů k jeho další diskreditaci.
Tímto Vás důrazně žádáme o změnu stanoviska. Ve hře je nejen Vaše osobní čest, ale i dobrá pověst Vámi řízené alma mater. Máte výjimečnou příležitost prokázat, že i Vám je návrat České republiky k totalitním praktikám cizí. Pokud ji nevyužijete, i my budeme žádat rezignaci. Nikoli však děkana Ševčíka, ale Vaši.
Jaroslav Bašta, poslanec
Ing. Jaroslav Bažant, absolvent VŠE
PhDr. Miroslav Belica, šéfredaktor Přísně tajné!
Ing. Vladimír Bříza, podnikatel
Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc., vysokoškolský pedagog
Tomáš Buzek, OSVČ
Ing. Pavel Cimbál, programátor
Ing. Roman Čada, podnikatel
Tomáš Čada, podnikatel
Otto Černý, publicista
Ing. František Čermák, CSc., expert v oblasti energetického strojírenství
František Červenka, publicista
Stanislav Fajkus, důchodce
Jiří Fejt, invalidní důchodce
Ing. Vladimír Fikrle, absolvent VŠE, podnikatel
Matěj Gregor, vysokoškolský student
Petr Hájek, spisovatel a publicista
David Hibsch, grafik
Libor Hlaváček, invalidní důchodce
Ing. Václav Hrabák, publicista
Ing. Pavel Jurečka, podnikatel
Irena Jurečková, účetní
Matěj Kobr, grafik
Mgr. Jiří Kobza, poslanec
Ing. Jiří Koubek, emeritní radní RRTV
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., ústavní právník
Josef Krejčí, důchodce
Karel Kříž, národohospodář, absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze
Arnošt Kult, výzkumný pracovník a vodohospodář
Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolóry
Jan Maloušek, živnostník
Bohdan Mamula, podnikatel
JUDr. Petr Markvart, celoživotní pracovník zahraničního obchodu
Ing. Stanislav Mlynář, absolvent VŠE, podnikatel
Ing. Mgr. Luděk Nezmar, podnikatel
Ing. Ivan Noveský, energetik
MUDr. Marek Obrtel, primář Zdravotnické záchranné služby
Martin Olbrecht, projektant
JUDr. Jindřich Rajchl, právník a předseda PRO
Lubomír Řeháček, manažer
Mgr. Michal Semín, publicista a vydavatel
Ing. František Sentenský, předseda představenstva akciové společnosti
Pavel Štěpán, OSVČ
Vladimír Štěpán, energetik
Petr Štěpánek, hudebník a spisovatel, 1. místopředseda Trikolory
Prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc., vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog, člen vědecké rady Fakulty Chemické VUT Brno, UP Olomouc a UK v Hradci Králové
doc. Radim Valenčík, CSc., bývalý pedagog na VŠE
Radek Velička, publicista
Ing. Václav Vítovec MBA, podnikatel
JUDr. Rostislav Žák, právník
Mgr. Štěpán Žežula, projektový manažer
Mimořádný červnový růst důchodů bude o víc než polovinu nižší než podle běžných zákonných pravidel. Spornou vládní novelu o omezení valorizace ve čtvrtek podepsal Pavel. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun.
Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Stát vynakládá obrovské prostředky na podporu války na Ukrajině, odmítá nakupovat levný plyn, české elektrárny vyvážejí elektřinu do zahraničí a občané si jí kupují za mnohanásobnou cenu ze zahraničí. Ale jediné řešení vlády je ušetřit peníze na důchodcích.