<– 20. února 2023 – 26. února 2023 –>

TÝDENÍK

číslo 08/2023

Biden navštívil Kyjev

20. února 2023, ze světa

Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev a setkal se s Zelenským. Podle agentur Biden opustil ukrajinské hlavní město po více jak pěti hodinách.

Biden na návštěvě oznámil novou vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů. Ta bude zahrnovat mimo jiné munici pro raketomety HIMARS, dělostřeleckou munici, protipancířové systémy či radary.

Za tři měsíce zrušilo živnost 40 000 podnikatelů, vadí jim datové schránky

21. února 2023, z domova

V posledních třech měsících živnostenské oprávnění zrušilo přes 40 000 podnikatelů. Důvodem jsou povinně přidělené datové schránky, řekla analytička poradenské firmy Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Balaš: Studenti by měli vychovávat rodiče

21. února 2023, z domova

Ministr školství Balaš v rozhovoru pro aktualne.cz prohlásil, že „Možná bychom mohli zapojovat studenty na středních školách, kteří tomu lépe rozumí, aby vychovávali rodiče a prarodiče.“

Tento rozhovor poskytl Balaš jako reakci na dopis od Petra Vrány, ředitele školy v Troubkách, který ho napsal po tom, co Balaš rozeslal oběžník určený ředitelům škol. Dopis Petra Vrány:

„Vážený pane ministře,

rád bych touto cestou reagoval na dopis, který jste zaslal ředitelům škol dne 1. 2. 2023.
 
Po jeho přečtení jsem nabyl dojmu, že se zase vrací po několika desetiletích doba, kdy se budeme obávat o některých skutečnostech ve školách mluvit. Pod rouškou boje s dezinformacemi je nám stále více podsouvána jediná pravda. Tyto snahy stále nápadněji připomínají indoktrinaci, jeden z typických projevů totality.
V této souvislosti mě napadá spousta otázek:
 
Kdo bude rozhodovat o tom, co je pravda? Je to vládní zmocněnec pro média a dezinformace? Je jím nějaký facebookový cenzor? Blížíme se k vzniku orwellovského Ministerstva pravdy? V konečném důsledku se jedná jen o potlačování nepohodlných názorů. Demokracie znamená dialog.
 
Jako pozitivní skutečnost vnímám to, že jste si po téměř třech letech na ministerstvu uvědomili, že děti silně vnímají a prožívají negativní jevy, které ovlivňují naši společnost. To je z mého pohledu nečekané prozření. Následně uvádíte příklady událostí, které na děti působily a v dnešní době stále působí. Zastavím se u dvou zmíněných událostí – pandemie nemoci covid-19 a válce na Ukrajině.
 
Jsem bytostně přesvědčen o tom, že v době pandemie nemoci covid-19 byl právě stát (premiér, ministři, privilegovaní odborníci řídící boj s pandemií) autorem řady dezinformací, které poznamenaly životy mnoha lidí. Vzpomínáte si ještě na některé památné výroky z této doby? Dovolím si připomenout alespoň jeden z nich: „Kdo je očkován, neonemocní a nikoho dalšího ani nenakazí.“ Důvěra byla a je dodnes narušena také z toho důvodu, že stále neproběhla žádná odborná diskuse na téma dopadů protiepidemických opatření na děti, žáky, studenty a zaměstnance škol. Není bohužel zájem vyhodnotit dříve přijatá opatření a jejich dopady na zdraví. Mantrou každé vlády je, že školství a vzdělávání je prioritou. Přesto dodnes z MŠMT i Ministerstva zdravotnictví zaznívá jen mrazivé mlčení.
V dopisu ředitelům dnes zmiňujete, že je na místě dětem zprostředkovávat znalost základních lidskoprávních dokumentů našeho státu (Listinu základních práv a svobod, Všeobecnou deklaraci lidských práv a Úmluvu o právech dítěte). Bohužel právě tyto dokumenty byly v uplynulých letech ve školách naprosto ignorovány. Vše jste jen nechali vyhnít. Důvěra byla narušena, není snaha ji získat zpět.
 
Chcete, abychom žáky vedli ke kultivované demokratické diskusi a kritickému myšlení. Souhlasím. Mají však ve vás politicích vhodné vzory? Jak tedy máme odpovídat na otázky, které se týkají někdejší diskriminace a segregace neočkovaných žáků, nátlaku na očkování, vyvolávání strachu z nákazy a případné smrti prarodičů. Ptám se i vás, kolegyně a kolegové. Nekladete si dnes výše položené otázky? Už jste uplynulé náročné období vytěsnili z hlav? Jste rádi, že je to už „za námi“ (ať už jsou napáchané škody jakékoliv)?
 
V podobném duchu je dnes „veden“ dialog i v otázce války na Ukrajině. Píšete, že se ve veřejném prostoru v poslední době objevuje mnoho zavádějících nebo přímo lživých informací, které často cílí na emoce za účelem vyvolat v lidech strach, či dokonce paniku. Opět souhlasím. Uvědomujete si, že k této atmosféře významně přispívá také řada vrcholných politiků v čele s panem premiérem a ministryní obrany? Každý politik by si měl uvědomit, že svým veřejným vystupováním působí také na mladou generaci. Jak tedy vysvětlit žákům větu pana premiéra o tom, že jsme ve válce či hysterickou reakci ministryně Černochové a mnohých dalších politiků po dopadu bomb na území Polska? Jsme ve válce, nebo hrajeme roli užitečných idiotů v globální hře mocností? Výroky politiků (nejen vládních) jsou prezentovány v televizi, novinových článcích i na sociálních sítích. Denně se s nimi setkáváme a v podstatě se jim nelze vyhnout. Zásadní díl viny na současném stavu naší společnosti mají i mainstreamová média (ta veřejnoprávní nevyjímaje). Také v problematice současného válečného konfliktu je cítit rozdílný přístup k posuzování podobných výroků. Jak jinak si vyložit výklad Úřadu vlády, který větu premiéra Fialy „jsme ve válce“ označil za metaforu, která byla použita v krizovém momentu. Ptám se tedy, kde je hranice mezi metaforou a šířením poplašné zprávy? Pokud podobnou větu sdělí někdo jiný, okamžitě se stává válečným štváčem. Pokud někdo vysloví názor, že by se mělo na Ukrajině jednat o míru, stává se okamžitě mírovým štváčem pracujícím ve prospěch Ruska. Mám proto spíše pocit, že se dopisem, který nám do škol nyní adresujete, vracíme do minulosti, o níž jsme doufali, že je nenávratně pryč. V tuto chvíli je bohužel zpět doba, kdy nás rodiče upozorňovali, abychom o některých věcech ve škole nemluvili. Autocenzura se stále více týká celé polarizované společnosti.
 
Souhlasím i s tvrzením, že události, v nichž se již několikátý rok pohybujeme, negativně dopadají i na duševní zdraví a pohodu dětí. Ano, děti dnes opravdu nemají lehké dětství. Podepsalo se na nich určitě období covidových restrikcí i současné problémy. Myslím si však, že jsou zároveň obrazem dnešní nemocné společnosti. Podívejte se někdy do našich škol. Udělejte si obrázek o tom, kolik dětí je z úplných rodin (vím, že ani úplná rodina nemusí být funkční), kolika z nich se rodina rozpadla, kolik z nich je ve střídavé péči a jaká další traumata často prožívají. Zjistěte si, jak děti tráví svůj volný čas (i mládež a tělovýchova je v gesci vašeho ministerstva), kdo a jak se jim věnuje. Jsou často především neukotvené, nemají zázemí, nemají motivaci. Jejich rodiče se rozchází mnohdy dříve, než začnou řešit nějaké problémy. Jakou hodnotu dnes mají pojmy manželství a rodina? Lidé jsou dnes často v partnerském vztahu jen do té doby, dokud je to pro ně z nějakého důvodu výhodné. Kdo se dnes ohlíží na potřeby dětí? Nemůžeme se proto divit, že jsou naše děti často na antidepresivech, mají různé poruchy a závislosti, úzkosti, deprese, sebepoškozují se, mají poruchy příjmu potravy a mnohé z nich sáhnou dokonce až k sebevraždě. Nejsou psychologové, nejsou psychiatři, není vize ani snaha situaci zlepšit. Je nutné si také přiznat, že naše děti nemají mezi dospělými vzory, které by je inspirovaly. Jak kdysi řekl Tomáš Baťa: „Příčinou krize je morální bída.“ Jsem přesvědčen o tom, že je tento citát pro dnešní dobu velmi výstižný…
 
Pane ministře, chci Vás ujistit, že mi téma dezinformací a problematika psychického stavu dětí není lhostejná a snažíme se ve škole s těmito problémy vypořádat. Nemyslím si však, že by nám v tomto snažení byl Váš dopis nějakým přínosem.
 
S úctou
 
Petr Vrána, ředitel Základní školy a Mateřské školy Troubky“
 
 

Vláda navrhla snížení valorizace penzí

21. února 2023, z domova

Vláda schválila návrh novely s nižší červnovou mimořádnou valorizací penzí. Důchodci si tak přijdou průměrně na 760 korun, což je zhruba o 1000 korun méně, než počítá zákon nyní. Změna nyní míří do Poslanecké sněmovny, kde jí chtějí ale poslanci z řad ANO i SPD zabránit.

Pekarová vyhlásila stav legislativní nouze

21. února 2023, z domova

Poslanecká sněmovna bude ode dneškapracovat ve stavu legislativní nouze, to znamená, že se při schvalování zákonů omezí možnost o zákonech diskutovat. Přitom k takovému rozhodnutí by měly vést závažné důvody:
“V § 99 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny se říká, že stav legislativní nouze je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.”
Hlavní důvod je zřejmě ten, že vláda chce snížit valorizaci důchodů.

Matěj Stropnický – Iniciativa Mír a spravedlnost

21. února 2023, z domova

Stanislav Novotný se ptá Matěje Stropnického na iniciativu Mír a spravedlnost, která je adresovaná české vládě, aby ukončila válečné štváčství včetně posílání zbraní na Ukrajinu a otevřela veřejnou debatu o míru.

 

Putin obvinil Západ z rozpoutání války na Ukrajině

21. února 2023, ze světa

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý ve svém tradičním projevu k ruskému federálnímu shromáždění obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin. Projev pronáší krátce před prvním výročím ruské vojenské operace na Ukrajině.

Řehka – Válka v Evropě není nemyslitelná

21. února 2023, z domova

Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru. Na úterním velitelském shromáždění v sídle ministerstva obrany v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Pokud by vypukl konflikt mezi NATO a Ruskem, bude ČR jeho aktivním účastníkem od první minuty, zopakoval Řehka.

V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů, které jsou v současnosti v dosahu ruských zbraní.

 

Popeleční středa

22. února 2023, duchovní

Popeleční středa (lat. dies cinerum nebo feria quarta cinerum) je v římskokatolickém liturgickém kalendáři, starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské první den postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.

V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.

Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě 1091 pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v 11. století. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího roku, pochází až z 12. století.

Popeleční středa je jedním z dvou dnů přísného půstu (společně s Velkým pátkem) a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem, tzv. popelec, doprovází udělovatel slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.

zdroj wikipedie

Vltavské kulturní okénko: Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze

23. února 2023, kultura&historie

Dominantou Staroměstského náměstí v Praze je od roku 1915 monumentální sousoší pomníku Mistra Jana Husa. Jedná se o unikátní dílo, které se výrazně vymyká pomníkům, jak své doby, tak současným. Jedinečnost díla spočívá také v jeho mnohovrstevnatosti, a to nejen té sochařské – exoterní, ale také té mystické – esoterní.

Autorem totiž nebyl žádný „obyčejný“ sochař. Ladislav Šaloun byl zasvěcencem tajných esoterních nauk. Spiritistické, ale i jiné okultní seance se konali v jeho vile na Vinohradech za účasti osobností jako byli Alfons Mucha, Ema Destinová, Josef Váchal, Otokar Březina, nebo František Bílek. Kromě hermetických věd spojoval všechny také hluboký vztah k naší vlasti. Proto řada jejich děl, která nám tu zanechali obsahuje jakousi universální nadčasovou buditelskou esenci vlastenectví. O Bílkově soše Jana Žižky v Honbicích se raději mlčí, Muchovu alegorii Československa z roku 1933 mají v povědomí jen znalci jeho díla a o Šalounově pomníku Jana Husa se mluví jen jako o velkém sousoší.

Pomník byl umístěn tak, aby jaksi utlumil Mariánský sloup. Proto je štít husitského bojovníka situován, tak jak je. Kromě skryté symboliky, jež je určena zasvěcencům, nese však pomník hlavní myšlenky velmi srozumitelně. Nápisy, které jsou na všech stranách podstavce jsou opravdu velmi jasné a zřetelné. V dnešní době by si je měl každý pozorně přečíst a zamyslet se nad nimi.

MILUJTE SE PRAVDY KAŽDÉMU PŘEJTE

KDOŽ JSÚ BOŽÍ BOJOVNÍCI A ZÁKONA JEHO

ŽIV BUĎ NÁRODE POSVĚCENÝ V BOHU NEUMÍREJ

VĚŘÍM ŽE VLÁDA VĚCÍ TVÝCH K TOBĚ SE ZASE NAVRÁTÍ O LIDE ČESKÝ



Nejbližší zastávka MHD: Staroměstská, metro A

Jan Betko

D'Artagnan bude černý

25. února 2023, ze světa

V novém francouzském snímku na motivy Tří mušketýru od Alexandra Dumase si roli D'Artagnan zahraje herec tmavé pleti, Malachi Pullar-Latchman.

Bez komentáře

 

 

foto kinobox.cz a screen z traileru

Zemřel Juraj Jakubisko

25. února 2023, z domova

Ve svých 84 letech 24. února zemřel v Praze Juraj Jakubisko (*30. dubna 1938 Kojšov). Juraj Jakubisko byl slovenský filmový režisér, scenárista i kameraman a vedoucí ateliéru režie na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Jeho filmy se vyznačují velmi osobitou poetikou, bizarností i podivuhodnou hravostí. Díky svému typickému rukopisu, plnému alegorií, fantazie a vizionářské obraznosti se o Juraji Jakubiskovi píše jako o umělci, který svým magickým realismem znamená v této části světa ve filmu to, co Gabriel García Márquez v literatuře Latinské Ameriky. Juraj Jakubisko přitahoval mezinárodní pozornost díky svým experimentálním filmům.

Jeho manželkou byla slovenská herečka a filmová producentka Deana Horváthová-Jakubisková.

Debutoval dlouhometrážním hraným filmem Kristova léta (slovensky Kristove roky) (1967). Filmy Zběhové a poutníci (slovensky Zbehovia a pútnici) (1968), Ptáčkové, siroty a blázni (slovensky Vtáčkovia, siroty a blázni) (1969) a tragikomedie Na shledanou v pekle, přátelé! (slovensky Dovidenia v pekle, priatelia) (1970, dokončen byl 1990) byly v 70. letech normalizační cenzurou zakázány a Juraj Jakubisko se mohl věnovat pouze dokumentární tvorbě. Až v roce 1979 natočil hraný film Postav dům, zasaď strom (slovensky Postav dom, zasaď strom) a v roce 1980 třídílný slovenský televizní film Nevera po slovensky. Vrcholem jeho tvorby v 80. letech byla historická sága s původním slovenským názvem Tisícročná včela (1983), která získala množství filmových ocenění podobně jako filmová pohádka Perinbaba (1985).

Ve filmech se slovenským názvem Sedím na konári a je mi dobre (1989) a Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý (česky Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný) (1992) s tématem milostného trojúhelníku vrátil ke své tvorbě ze 60. let. Od roku 1993 žil v Praze, kde natočil filmy Nejasná zpráva o konci světa (1997) a Post coitum (2004). Byl členem Evropské filmové akademie. V roce 2001 se stal docentem na pražské FAMU.

V roce 2008 byl do kin uveden film Bathory. Film byl vyhlášen nejúspěšnějším filmem desetiletí v České republice a nejúspěšnějším filmem všech dob na Slovensku. Posbíral řadu ocenění po celém světě kupř: CENA IGRIC – Slovensko (2009), Český lev (2009), Slnko v sieti (2010), Monaco International Film Festival (2010) nebo WorldFest-Houston International Film Festival (2011).

V květnu 2012 absolvoval v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantaci srdce. V sedmdesáti čtyřech letech se stal zřejmě nejstarším pacientem, jemuž byl v Česku tento zákrok proveden. V roce 2013 vydal první díl autobiografie pod názvem Živé stříbro. V roce 2013 byl oceněn Cenou Matice slovenské.

K roku 2017 připravoval pokračování pohádky Perinbaba 2.

V roce 2017 se na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze stal profesorem filmových, televizních a fotografických umění a nových médií se zaměřením režie.

zdroj wikipedia, foto Jindřich Nosek (NoJin) – CC BY-SA 4.0



Novější (27. února 2023) – Starší (13. února 2023)
Tor Browser: uohky37h6gx3uqxfrgyrzdie4zfa4las4h7ydf4kbnx6wbrx46llj3yd.onion
Copyright © VLTAVA.news all rights reserved