<– 7. března 2023 –>
<– 7. března 2023 –>Senátní ústavně-právní výbor v úterý odmítl nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo zejména sporné schválení vládní důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze. Výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran. Pro schválení byl jeho předseda Tomáš Goláň. Proti novele se vyjádřil také sociální výbor, kde pro schválení novely byl stejný počet členů jako pro zamítnutí.
Senát o novele rozhodne ve středu. Pokud by ji zamítl nebo upravil, ohrozilo by to její včasné přijetí, které vláda potřebuje do 22. března.
Zamítnutí prosadil v ústavně-právním výboru jeho místopředseda Michael Canov, podpořily ho Hana Kordová Marvanová, Jitka Chalánková a Daniela Kovářová. Ta zamítnutí podpořila s tím, že míra inflace nebyla neočekávaná.
Podle Canova bylo prosazení novely ve Sněmovně protiústavní, neboť podmínky stavu legislativní nouze nebyly naplněny.
Za „popírání“ Katyňského masakru v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal historika a bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi uložil stejné podmíněné tresty. Josef Skála Katyňský masakr přitom vůbec nepopíral.
Josef Skála se účastnil debaty na Svobodném rádiu, která se uskutečnila v létě 2020. Moderoval ji obžalovaný Vladimír Kapal a vedle Skály v ní diskutoval také Václavík – amatérský historik a autor knihy, jež podle anotace „odhaluje skutky, život a vládu Josifa Vissarionoviče Stalina, člověka zakydaného hromadou špíny“. Spolu s muži čelí obžalobě i Svobodné rádio jako právnická osoba, soud mu dnes uložil trest uveřejnění rozsudku na 90 dnů.
Podle wikipedie je Katyňský masakr označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce. Zavražděno bylo přibližně 22 000 mužů – zejména důstojníků a příslušníků inteligence.
V roce 1943 byly německou armádou u Katyně objeveny první masové hroby, do nichž byli zmasakrovaní zajatci pohřbeni. Německo se pokusilo celou věc propagandisticky využít, Sovětský svaz je na oplátku obvinil, že vraždění je jejich dílo. V roce 1990 tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov prohlásil, že jde o zločin stalinismu. Přesto však panují stále nejasnosti, týkající se tehdejších událostí.
Josef Skála v rozhovoru řekl, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda. Hovořilo se také o tom, že masové popravy v terénu do hromadných hrobů byla čistě německá metoda.
Soud téměř dvouhodinový záznam debaty přehrál. Podle Skály z něj jasně vyplývá, že válečné zločiny nepopíral. Pouze vybízel k diskusi nad tématy. Doplnil, že každou větu z diskuse může doložit „seriózními zdroji třetích stran“. To, že by popírali genocidium nebo válečné zločiny, odmítli i další obžalovaní.
Obhájci obžalovaných v závěrečných řečech poukazovali zejména na to, že muži nepopírali ani nezpochybňovali samotnou událost, polemizují podle nich pouze s tím, kdo má za masakr odpovědnost.
Soudce Tomáš Hübner zdůraznil, že to, co se stalo v Katyni, považuje za prokázanou historickou skutečnost.
Josef Skála pátří k politikům, kteří výrazně kritizují současnou vládu.