<– 25. února 2023 –>
<– 25. února 2023 –>
Ve svých 84 letech 24. února zemřel v Praze Juraj Jakubisko (*30. dubna 1938 Kojšov). Juraj Jakubisko byl slovenský filmový režisér, scenárista i kameraman a vedoucí ateliéru režie na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Jeho filmy se vyznačují velmi osobitou poetikou, bizarností i podivuhodnou hravostí. Díky svému typickému rukopisu, plnému alegorií, fantazie a vizionářské obraznosti se o Juraji Jakubiskovi píše jako o umělci, který svým magickým realismem znamená v této části světa ve filmu to, co Gabriel García Márquez v literatuře Latinské Ameriky. Juraj Jakubisko přitahoval mezinárodní pozornost díky svým experimentálním filmům.
Jeho manželkou byla slovenská herečka a filmová producentka Deana Horváthová-Jakubisková.
Debutoval dlouhometrážním hraným filmem Kristova léta (slovensky Kristove roky) (1967). Filmy Zběhové a poutníci (slovensky Zbehovia a pútnici) (1968), Ptáčkové, siroty a blázni (slovensky Vtáčkovia, siroty a blázni) (1969) a tragikomedie Na shledanou v pekle, přátelé! (slovensky Dovidenia v pekle, priatelia) (1970, dokončen byl 1990) byly v 70. letech normalizační cenzurou zakázány a Juraj Jakubisko se mohl věnovat pouze dokumentární tvorbě. Až v roce 1979 natočil hraný film Postav dům, zasaď strom (slovensky Postav dom, zasaď strom) a v roce 1980 třídílný slovenský televizní film Nevera po slovensky. Vrcholem jeho tvorby v 80. letech byla historická sága s původním slovenským názvem Tisícročná včela (1983), která získala množství filmových ocenění podobně jako filmová pohádka Perinbaba (1985).
Ve filmech se slovenským názvem Sedím na konári a je mi dobre (1989) a Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý (česky Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný) (1992) s tématem milostného trojúhelníku vrátil ke své tvorbě ze 60. let. Od roku 1993 žil v Praze, kde natočil filmy Nejasná zpráva o konci světa (1997) a Post coitum (2004). Byl členem Evropské filmové akademie. V roce 2001 se stal docentem na pražské FAMU.
V roce 2008 byl do kin uveden film Bathory. Film byl vyhlášen nejúspěšnějším filmem desetiletí v České republice a nejúspěšnějším filmem všech dob na Slovensku. Posbíral řadu ocenění po celém světě kupř: CENA IGRIC – Slovensko (2009), Český lev (2009), Slnko v sieti (2010), Monaco International Film Festival (2010) nebo WorldFest-Houston International Film Festival (2011).
V květnu 2012 absolvoval v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantaci srdce. V sedmdesáti čtyřech letech se stal zřejmě nejstarším pacientem, jemuž byl v Česku tento zákrok proveden. V roce 2013 vydal první díl autobiografie pod názvem Živé stříbro. V roce 2013 byl oceněn Cenou Matice slovenské.
K roku 2017 připravoval pokračování pohádky Perinbaba 2.
V roce 2017 se na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze stal profesorem filmových, televizních a fotografických umění a nových médií se zaměřením režie.
zdroj wikipedia, foto Jindřich Nosek (NoJin) – CC BY-SA 4.0
V novém francouzském snímku na motivy Tří mušketýru od Alexandra Dumase si roli D'Artagnan zahraje herec tmavé pleti, Malachi Pullar-Latchman.
Bez komentáře
foto kinobox.cz a screen z traileru