<– 16. ledna 2023 –>

Vltavské kulturní okénko: Hornické osady na Mladovožicku

16. ledna 2023, z domova

Ojedinělý komplex hornických osad, který sahá až do středověku, spíše ale ještě dále, je dle montanistů* vůbec jediným takto zachovalým komplexem na celém území České Republiky.

V důlním okrsku Stará Vožice – Řemíčov se dle záznamů těžilo stříbro již v první polovině 16. století, ale předpokládá se, že ještě dříve. Dle kronik se zde totiž těžilo již za knížete Spytihněva (894 – 915). Tito Spytihněvovi horníci měli následně založit město Mladou Vožici. Podle jiných informací však byla Mladá Vožice založena již v roce 711 a je nejstarším městem České Republiky. A co zde je tedy dnes tak jedinečného?

Jedná se o unikátní lokalitu, která má minimálně od středověku svůj původní charakter. V téměř stejném stavu jsou zde stovky let hornické osady Starý Cech, Řemíčovské Výlevy, Výlevy, Hlasivské Výlevy a samoty Dolní a Horní Cech. Kolem nich jsou v krajině důlní stavby, haldy a vodní díla vzniklá z důvodu těžby stříbra, a také olova. Ačkoliv těžba skončila po roce 1850, tak zde od té doby vyrostla snad jedna, nebo dvě chaty. Jinak se zde nezměnilo nic. Řada domků má stále zachovalý ráz z devatenáctého století. Jakoby se zde zastavil čas. Jistě je to dáno i klimatem. Kopcovitá krajina má drsnější podnebí a občas si tu člověk může připadat jako v Krušných horách.

Dolů a šachet je zde zachováno mnoho. Někteří odborníci a fanoušci geologie by rádi část štol zpřístupnili veřejnosti. To dává smysl, neboť nic podobného u nás nenajdeme. V expozici minerálů Národního Muzea v Praze je přibližně jedna třetina všech vystavených exemplářů právě z území mezi Mladou Vožicí a Chýnovem. Kromě zbytků stříbronosného tetraedritu, pyrargyritu, stefanitu, argentitu jsou zde také mnohé záhnědy, skoryly a další krásné minerály. Možná proto je zde evidentně pod zemí stále živo. Jen je otázka jak moc legální aktivity to jsou.

Tento unikátní svého druhu „skanzen“ je vymezen taktéž kdysi hornickými vesnicemi Řemíčovem, StarouVožicí, Hlasivem a Rašovicemi. I když i tato krajina je dnes postižena drancováním lesů, tak má stále svůj genius loci. Kromě Rašovic staví autobus všude.


Nejbližší autobusová zastávka : Řemíčov, Stará Vožice, Hlasivo

*Montanistika je nauka o dějinách hornictví.

Do druhého kola prezidentských voleb postupují Babiš s Pavlem

16. ledna 2023, z domova

V prvním kole prezidentských voleb získal největší počet hlasů Petr Pavel s 35,4 % těsně následovaný Andrejem Babišem s 34,99 %.

4,45 % hlasů pro Baštu. Je to však prohra?

16. ledna 2023, názory&komentáře

Jaroslav Bašta v prezidentských volbách získal 4,45 % hlasů. Je to skutečná prohra? Prohra to samozřejmě je, protože se nedostal do 2. kola a o to především v prezidentské volbě jde. Ale není to tak velká prohra, jak by se mohlo zdát. Rozhodně to neznamená, že by to byl nějaký debakl a že by Jaroslav Bašta měl podporu „pouhých“ 4,45 %. Přestože se Babiš (respektive Bašta) do 2. kola dostat musel, což teď víme i po sečtění všech hlasů s naprostou jistotou, protože (AB+JB)/2 > DN, tak přesto se většině příznivců Bašty podařilo vsugerovat, že musí volit Babiše pro to, že hrozí, že by se do 2. kola dostali Pavel s Nerudovou. Přitom kdyby tomu tak bylo, tak by bylo stejně zcela jasné, že by v tom případě Babiš stejně neměl šanci 2. kolo vyhrát. A protože je prezidentská volba většinová, a tedy prví dva berou vše a na těch ostatních nezáleží, tak se většina lidí přiklonila k domnělé jistotě a nechtěla, aby jejich hlas propadl. Přitom kdyby skutečně všichni tomuto mediálnímu nátlaku, který podporoval i mainstream (jak překvapivé) nepodlehli, tak Bašta s Babišem mohli soupeřit o druhé místo. Ale tomu samozřejmě globalistická klaka musela zabránit stůj co stůj. Pro globalisty je totiž i Babiš to menší „zlo“.

Na druhé straně této „prohry“ jsou však i malá vítězství. Velkým způsobem se posunula spolupráce na opoziční scéně. Téměř celé opoziční hnutí se sjednotilo právě pro Baštovu podporu, během prezidentské kampaně se protlo mnoho lidí na národní scéně a spojenectví, což je ta jediná možná cesta pro vymanění se z bruselských tenat, postoupilo mnohem dál. Do veřejného prostoru se také dostala témata, která za běžného stavu neměla šanci prodrat se mainstreamovou cenzurou. A nakonec i pro některé odkryla naprosto šílenou realitu v ovlivňování voleb médii, a to zejména těmi veřejnoprávními, které si všichni platíme z vlastních kapes.

Samozřejmě to však sebou neslo i některé tendence protichůdné. Protože sorošovcům a spol. jakékoliv sjednocování opozice nehraje do karet, musí se snažit spolupráci za každou cenu rozbít a mají na to hmotné prostředky vpodstatě neomezené. Tedy teze jako „Když budeš volit Baštu, dostane se do druhého kola Danuše s Pavlem“, „Odvolání vlády je nesmysl, protože to říkali na iDnes“ a „Bašta hlasoval pro válku v Jugoslávii“ se vesele šířily v internetovém prostoru a někteří vložili ohromné množství své energie do toho tomuto šíření napomoci. Každý si může i zpětně ověřit, že první dvě z těchto tvrzení nejsou pravdivá, a to třetí je čistě účelové, zkratkovité vytržení z kontextu. Česko bylo tou dobou čerstvě v NATO a Zemanův kabinet byl přitlačen k tomu, aby souhlasil s přeletem vojenských letadel přes naše území. Sám Zeman se tomu snažil postavit, nakonec jeho kabinet tomuto nátlaku podlehl, za což se pak sám Zeman zpětně omluvil. Házet toto rozhodnutí na Baštu je zcela účelová manipulace k tomu, ho během kandidatury diskreditovat. Avšak i to je jedno z dalších malých vítězství. Zpětně teď víme, kdo tyto diskreditace vypouštěl do prostoru a do budoucna si na ně můžeme dávat pozor, protože zřejmě za jejich jednáním stojí něco jiného než to, co veřejně tvrdí.

Skutečná prohra by to byla nakonec pouze v případě, že by si lidé z opozice řekli, že je procent tak málo, že to nemá cenu. A to je přesně interpretace, kterou se nám nyní globalisté snaží podsunout opět z úst některých „vlastenců“. Jenže opak je pravdou. Viděli jsme, že cenu to naopak má. Cenu prohlubování lidského společenství, cenu skutečné spolupráce a cenu naděje, že se národ český znovu probere z mámení diktátorských mocností.

Agentury v USA zkoumají možné souvislosti mezi očkováním proti covidu a mrtvicí

16. ledna 2023, z domova

Dokonce i v mainstreamových médiích se dočítáme něco, co by jen před nedávnevnem bylo označeno jako desinformace. Na Seznam zprávy vyšel článek, ve kterém tvrdí, že „Posilující dávka bivalentní vakcíny proti covidu-19 upravená na typ viru omikron by mohla souviset s určitým typem mozkové mrtvice u starších dospělých, uvedly americké zdravotní úřady.“

„Americký bezpečnostní monitorovací systém upozornil, že posilující dávka bivalentní vakcíny proti covidu-19 upravená na typ viru omikron amerického výrobce léků Pfizer Inc (PFE.N) a jeho německého partnera BioNTech by mohla souviset s určitým typem mozkové mrtvice u starších dospělých. Podle tiskové agentury Reuters to vyplývá z předběžných údajů, které analyzovaly americké zdravotnické úřady.“

Samozřejmě nás přitom neváhají ujistit, že „jiné studie podobný problém nehlásí,“ což má v tomto kontextu zcela nulovou vypovídající hodnotu. Pokud nějaká lékařská studie něco prokáže, tak to, že je první a ještě neexistuje jiná studie, která prokazuje to samé, nesnižuje nijak její výpovědní hodnotu.