<– 3. listopadu 2022 –>
<– 3. listopadu 2022 –>
„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu. Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň,“ uvedl prezident v dopise zveřejněném na webu Pražského hradu.
28.9.2022 se po čtyřech letech znovu otevřel jeden z nejvýznamnějších palácových komplexů Prahy. Sice je zatím přístupno asi jen necelých 5% objektu, ale přesto se jedná o významný počin, který nelze přehlédnout.
Clam-Gallasův palác se nachází v Praze na Starém Městě. Patří k nejvýznamnějším barokním památkám nejen Prahy, ale i celé České Republiky! Dnes zasahuje do ulic Linhartská a Husova a jak to v této části města bývá, tak i na jeho místě stáli kdysi ještě románské a následně gotické domy. Současná barokní podoba je dílem vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, který vytvořil projekt zřejmě roku 1713 a následně se jej ujalo několik stavitelů. Jedním z těch známých byl Tomas Haffenecker. Na Fischera se obrátil tehdejší majitel Jan Václav Gallas, který se bohužel dokončení stavby nedočkal, neboť roku 1719 náhle umírá. Palác byl kompletně hotov až na konci osmnáctého století, kdy zde vzniklo zásluhou Kristiána Filipa Clam – Gallase i soukromé divadlo. Toto divadlo společně s plesovými a koncertními sály udělali z paláce kulturní centrum tehdejší Prahy. Vystupovali zde ti nejlepší umělci té doby. Například Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, nebo Josefína Dušková. Kromě koncertů se zde konali výstavy a celá řada dalších kulturních akcí. Od roku 1918 zde bylo Československé ministerstvo financí. Po roce 1945 sem byl přemístěn po požáru Staroměstské radnice Archiv hlavního města Prahy, který zde sídlil až do roku 2017. Za jeho éry se opět části paláce dostalo původního účelu a konali se zde zejména výstavy.
Po současné rekonstrukci dostal palác šedou barvu, která je typická pro renesanci. Ještě méně pochopitelné však je, že natřeny na šedo byli i sochy atlantů, které zdobí vstupní portály z Husovi ulice. Argumentem pro toto zohyzdění soch architektem PetremMalinským bylo prý to, že je Matyáš Bernard Braun udělal z různých druhů kamene, takže jistě snil o tom, že je všechny natře „krásnou šedou“. Proti celkovému nátěru paláce protestovala i odborná veřejnost. Marně. Jako ve všech veřejných věcech v poslední době. Na skutečnost, že názory odborníků nikoho kompetentního nezajímají jsme si zvykli zejména v posledních dvou letech kovidismu.
Ty nejcenější prostory včetně impozantního barokního schodiště jsou stále nepřístupné. Zatím není jasné jaká část komplexu bude přístupna veřejnosti. To se dozvíme až roku 2024. Dle plánu má zde být od června 2024 otevřena stálá expozice o Baroku. Na celkové hodnocení rekonstrukce si tedy ještě musíme dva roky počkat. Již nyní však můžeme v otevírací době využívat průchod skrze bránu z Linhartské ulice do Husovi a naopak. To je rozhodně příjemným benefitem.
Nejbližší MHD zastávka: Staroměstská, metro A
Jan Betko
Realizátoři kampaně na očkování udělali zajímavou pravopisnou chybu. Místo objímání použili slovo oběť. Ve skutečnosti se očkovaní totiž stávájí skutečnými oběťmi očkovací kampaně, tedy očkovací propaganda pro tentokrát zveřejnila pravdivou informaci.
Foto z Fakultní nemocnice Bulovka.
foto Vendula Bradáčová
Místopředsedy jsou Czernin, Drahoš, Oberfalzer a Seitlová.