<– 15. července 2022 –>
<– 15. července 2022 –>
Výzkumníci z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zjistili, že ve většině vzorků moči odebraných dětem a dospělým ve Spojených státech se nachází široce používaná chemická látka, herbicid glyfosát (přítomný například v přípravku Roundup), která je spojována s rakovinou. Ve více než 80 procentech vzorků moči v USA byl glyfosát identifikován.
Podle mnoha odborníků je tato látka karcinogenní, to potvrdil i Federálního soud ve Spojených státech. Světová zdravotnická organizace glyfosát zařadila mezi látky, které pravděpodobně způsobují člověku rakovinu. Glyfosát označuje i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.
Tato sloučenina má schopnost držet se v lidském těle, v půdě a vodě a její účinky hubí všechny rostliny bez rozdílu. Funguje totiž tak, že jim zabraňuje, aby vytvářely životně důležité bílkoviny.
Česko nejdříve plánovalo glyfosát zakázat, nakonec vycouvalo a rozhodlo jen o jeho omezení. Zákaz je tak omezen pouze na použití glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely - u obilovin a řepky. U nepotravinové řepky, která se pěstuje pro technické použití, se tedy tato nebezpečná látka používat může. Řepka je přitom osazena na přibližně jedné třetině orné půdy. (Česká republika je v podílu orné půdy osázené řepkou v Evropské unii na prvním místě.) Glyfosáty přitom z přírody jen tak nezmizí, dostávají se do spodní vody, kterou potom pijeme. Drobní zahrádkáři jej stále mohou používat, jak chtějí. Glyfosát se může používat i k přípravě půdy k likvidaci plevelů před setbou.
foto Viktor Hesse a OpenIcons z Pixabay
Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU v noci na čtvrtek schválila zprávu „Cesta k digitální dekádě“. Je to plán EU, který má za cíl dosáhnout do roku 2030 digitální transformace ekonomiky a společnosti.
EU si tak vytyčuje digitální cíle, kterých má být dosaženo do roku 2030:
Cílem programu je také zajistit, aby veřejné služby byly plně dostupné online a aby všichni měli do roku 2030 elektronické lékařské záznamy.
Mezi řádky tak můžeme číst, kam nás EU chce do roku 2030 dostat. Bez digitalizace bude jakýkoliv běžný život omezený. Veškeré lékařské záznamy o každém člověku budou přístupné komukoliv, kdo se dostane do systému. Zdraví rizikovému elektromagnetickému záření 5G sítí se již nikde nevyhneme. EU se také bude snažit o to, aby veškerá data nebyla soukromá, ale uchovávaná na centrálních bodech – cloudech. 75% firem má používat umělou inteligenci, tedy obejít inteligenci lidskou. Je to opět další krok, ve kterém nás EU chce posunout do digitální totality.
Aby neformální dohoda vstoupila v platnost, bude ji muset schválit Parlament i Rada. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku se bude snažit o textu hlasovat 1. září.
foto Gerd Altmann z Pixabay
Podle lidovky.cz jsou již v těchto zemích celkově levnější potraviny než u nás. Oproti Bulharsku, Polsku či Maďarsku jsme byli dražší již dříve. Další známka toho, že vláda České republiky není schopna zajistit ani základní funkce našeho státu.
Současně je velmi zajímavý titulek v lidovky.cz, který tuto problematiku uvozuje: „Češi se můžou v cizině cítit jako králové...“, tedy jakoby byl nějaký důvod k oslavě. Ve skutečnosti je to důvod k tomu, aby si Češi připadali jako naprostí idioti.
Cena severomořské ropy Brent ve čtvrtek odpoledne klesla o více než tři dolary a dostala se na úroveň z doby před ukrajinsko-ruským válečným komnfliktem. Ke čtvrtečním 16:30 středoevropského času se barel Brentu prodával za 96,5 dolaru, tedy za 2 360 korun. Americká lehká ropa WTI se dokonce ve stejný čas prodávala za 92,5 dolaru.
Cena benzínu je přibližně o 50 % dražší než před válečným konfliktem.
Podle agentury STEM klesla důvěra ve veřejnoprávní Českou televizi od loňského roku z 48 na 42%. České televizi důvěřuje plně jen 9 %, spíše jí důvěřuje 33 %. Naopak vůbec jí nedůvěřuje 27 %, spíše jí nedůvěřuje 31 %.
Tato propagandistická a nedůvěryhodná orgnizace má přesto právo vybírat od každého majitele televize speciální daň, tedy tzv. koncesionářské poplatky.
Vládě důvěřuje jen 30 % občanů.
zdroj dat a screen obrázku STEM
Italský premiér Mario Draghi dnes oznámil, že rezignuje po tom, co ztratil podporu koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S).
Italská vláda se otřásá kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur (562 miliard Kč). Hnutí pěti hvězd s podobou návrhu nesouhlasí a ohlásilo, že se proto v Senátu zdrží hlasování.
foto Quirinale.it
Zemřela Ivana Marie Trumpová, bylo jí 73 let. Ivana Trumpová ze narodila v Gottvaldově (v současnosti Zlín) jako Ivana Zelníčková 20. února 1949. Byla to česko-americká podnikatelka, lyžařka a modelka. V letech 1977–1991 byla první manželkou podnikatele a pozdějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
foto Christopherpeterson CC BY-SA 3.0
Piráti ústy primátora Hřiba opakovaně prohlašovali, že nejsou nijak propojeni s kauzou Hlubuček, tedy s magistrátní mafií. Podle Seznam Zprávy však si do dozorčí rady Národní rozvojové banky vybrali manažera, který se scházel v tajném bytě s vazebně stíhaným lobbistou Michalem Redlem.
Piráti na svém webu mají medailonky osob, které nominovali do dozorčích a správních rad státních firem a institucí. Na člena dozorčí rady Národní rozvojové banky strana navrhla Martina Sankota. Jméno bývalého náměstka ministryně kultury se přitom objevuje v policejním spisu případu Dozimetr, kvůli němuž skončili ve vazbě exnáměstek pražského primátora Petr Hlubuček a zlínský lobbista Michal Redl. Policisté Sankota v dokumentech označili za „dlouhodobého personálního kádra hnutí STAN“.
„Sledováním Redlova e-mailu bylo zjištěno, že již dne 30. 9. 2011 zaslal Michal Redl Sankotův životopis e-mailem Stanislavu Polčákovi, což zřejmě souviselo se Sankotovým jmenováním do pozice náměstka tehdejší ministryně kultury Aleny Hanákové,“ uvedli policisté v textu obvinění.
Zároveň se Sankot dostal do kontaktu s Piráty. Ještě minulý pátek jeho jméno viselo na pirátském seznamu nominovaných lidí do dozorčích a správních rad. V pondělí jsme se na Sankotovu nominaci začali ptát předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka. A Sankotovo jméno z webu Pirátů potichu zmizelo.
Sankot na dotazy redakce Seznam Zprávy ohledně tvrzení policie v dokumentech do vydání článku nereagoval.
Prezident Zelenskyj odvolal pět ukrajinských velvyslanců. Z Německa odejde ukrajinský nacionalista Melnyk, z České republiky Perebyjnis.
Melnykova politická agresivita a drzost, se kterými si v Německu počínal, sledovaly ukrajinské cíle. Nepokrytě se vměšoval do německé zahraniční politiky, určil, že německý prezident Steinmeier pro své (podle Melnyka) „dlouhodobě proruské postoje“ nemůže odjet na Ukrajinu, vydával hodnotící soudy, zda má či nemá Německo kupovat ruský plyn, kritizoval Němce za „liknavost v dodávkách těžkých zbraní na Ukrajinu“. Ale vaz mu zlomily až jeho poslední věty: „Bandera nebyl masovým vrahem Židů a Poláků“. Tak otevřenou obhajobu řádění ukrajinských nacionalistů v průběhu druhé světové války už nešlo z Kyjeva krýt. V Německu a před Polskem. Odvolání Melnyka je tak Zelenského „z nouze ctnost“ - vstřícné gesto vůči Německu a Polsku spojené s odvoláním několika dalších „aby se neřeklo“. Tedy i Perebyjnise v Praze.
Nepřijatelné a ubohé. Jedině tak lze hodnotit „výstavku“ několika kusů zničené ruské válečné techniky v Praze na Letné (původně měla být tato demonstrace ubohosti zorganizována na prostranství před Rudolfinem!). Proč to děláme? Kdo to platí? Co má být smyslem něčeho tak ponižujícího? Co tím chceme demonstrovat? A komu?
Chceme-li se touto hřibovsko-rakušanovskou ubohostí snížit k lacinému ponížení Ruska, pak už by tomuto „spektáklu“ chyběl pouze průvod ruských zajatců Prahou - bez opasků, sužovaných úplavicí. Tento obraz historie zná a my si i mysleli, že do historie také už jen patří.
Jak snadné je být statečný na Letné v klidu letní metropole! Jak zahanbující je sledovat počínání české politické třídy!
Ivo Strejček, Institut Václava Klause, 12. července 2022