<– 17. června 2022 –>
<– 17. června 2022 –>
Kultovní kapela Visací Zámek odhalí na Strahově pomník. „Stánek U Johna Debila“ navrhnul David Černý.
Pár kroků od legendárního Klubu 007, kde kapela vznikla, odehraje Visací Zámek 25.6. velký open-air koncert ke čtyřiceti letům existence. „V rámci oslav Visáči vztyčí před spartakiádním stadionem první punkový pomník v Praze. Tento monument má připomínat proslulý kiosek, kterému se říkalo stánek U Johna Debila,“ uvedla za pořadatele Martina Jablanovská. Na koncertě vystoupí i spřízněné kapely jako Plexis, Znouzectnost nebo Záviš.
K instalaci a odhalení pomníku dojde už o tři dny dříve. O jeho podobu se postaral výtvarník David Černý. Jak bude punkové memento upomínající na slavnou skladbu Visacího Zámku vypadat, zatím ale netuší kapela ani pořadatelé akce. „David Černý to tají i nám. Jediné, co víme, že ho dělá z torza traktoru,“ doplnila Jablanovská. (info headliner.cz)
foto Draceane CC BY-SA 4.0
Na jihozápadě Francie se mají teploty vyšplhat až přes 40 °C. Je zrušena školní výuka. Ve městě Rennes by mohlo být až 42 °C. Francie kvůli klimatizaci nakupuje elektřinu v zahraničí, protože z technických důvodů odstavilo polovinu svých jaderných elektráren.
Soud v pátek poslal do vazby prvního z obviněných v kauze korupce v pražském dopravním podniku. Vazbu žádá ještě pro další dva stíhané lidi. Jedním z nich je bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN).
„Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci podal návrh na vzetí do vazby tří obviněných osob, které jsou trestně stíhány pro zločiny účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku a pro přečin nedovolená výroba a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, a to z vazebního důvodu útěkového a koluzního,“ uvedl Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Celkem je stíháno 13 lidí.
Opoziční hnutí ANO už získalo dostatek podpisů pro svolání mimořádné schůze sněmovny kvůli korupční kauze kolem pražského exradního Petra Hlubučka z hnutí STAN. V dolní komoře parlamentu to v pátek řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Skupina kolem Hlubučka a Redla, který v minulosti spolupracoval s uprchlým zločincem Radovanem Krejčířem, ovlivňovala podle policie celkem tři velké zakázky. Údajně chtěla miliónové úplatky, popsal z policejních dokumentů investigativní tým Radiožurnálu.
Petr Hlubuček převádí svoji vilu a okolní pozemek v pražských Lysolajích na svého partnera Jiřího Karvánka (STAN). Radiožurnál to v pátek zjistil z katastru nemovitostí. Návrh na vklad podal Karvánek v den razie, ve středu o půl druhé odpoledne. V té době už byl Hlubuček zadržený.
foto twitter
Gazprom, dodavatel zemního plynu z Ruska, uvádí, že omezení dodávek si vyžádaly technické důvody, a sice zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy. Podle Gazpromu situaci komplikují sankce, které na Rusko uvalily západní země, protože zařízení se opravuje v Kanadě.
Gazprom tak musí omezit o polovinu dodávky plynu na Slovensko.
HZS Jihomoravského kraje: „Včera večer se obec Olešnice ocitla pod nadílkou krup. Dobrovolní i profesionální hasiči se podíleli na odstraňování následků krátkodobé kalamity. Během dvou hodin byly hlavní komunikace s pomocí místní těžké techniky opět průjezdné.“
EU, která si na oko zakládá na ekologických principech podporuje tu nejméně ekologickou dopravu zemního plynu, totiž zkapalněného zemního plynu (LGN). Nejde jen o to, že LGN je mnohem dražší než zemní plyn získaný z plynovodu. Ekologická zátěž je však dramaticky větší. Námořní nákladní doprava patří k největším znečišťovatelům ovzduší celé planety. Kromě emisí CO2 mají zaoceánská plavidla i enormí emise dalších škodlivin, mnohem vyšší než automobilová doprava.
Další obrovskou zátěž EU vytvořila vůči chudším zemím, které nedisponují plynovody a podřídily svou infrastrukturu právě zkapalněnému plynu. EU nyní celosvětově skupuje LGN za vyšší ceny, než nabízí chudší státy, ty mají nyní LGN plynu nedostatek.
LGN se tak nedostává zemím, jako například Pákistánu, Bangladéši či Barmě. Celá situace tak nahrává využití klasických fosilních paliv jako je uhlí. „Evropa vysává LNG (celému světu),“ prohlásil Steve Hill z koncernu Shell.
Přestože Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nedoporučil očkovat děti od 12 do 15 let očkovací látkou Comirnaty (Pfizer/Biontech), ministr zdravotnictví Válek toto očkování dětem doporučil. „Na základě dosud známých a výše uvedených dat nelze doporučit v souladu s medicínou založenou na důkazech podání posilující dávky vakcíny Comirnaty pro populaci od 12 do 15 let. Poměr přínosů a rizik pro booster dávku pro tuto populaci prozatím není známý,“ uvedl v lednu SÚKL.
Válek po svém rozhodnutí odmítal sdělit na jakém základě vydal doporučení očkování pro děti.
Novinky.cz se na Válkovy zdroje dotázaly ministerstva zdravotnictví na základě informačního zákona 19. května, úřad odpověděl v pondělí. „Dle stanoviska ECDC k účinnosti vakcíny proti COVID-19 u dospívajících ve věku 12–17 let ... uvádíme informaci, že všechny země EU/EHP doporučují očkování proti COVID-19 mladistvým ve věku 12–17 let,“ uvedlo v odpovědi ministerstvo. Resort také sdělil, že podání tzv. boosteru, tedy posilující dávky, pro děti „navrhla umožnit“ Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), což je dobrovolné nezávislé sdružení lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a přidružených oborech.
Podle zákona o léčivech mělo ale ministerstvo při rozhodování vycházet z odborného stanoviska SÚKL. O ECDC ani ČLS JEP se nejenže zákon nezmiňuje, ale také nenesou na rozdíl od SÚKL za svá stanoviska právní odpovědnost. Válek povolil očkování třetí dávkou pro děti v době, kdy booster ještě neschválila Evropská léková agentura (EMA)
foto: VitVit CC BY-SA 4.0
Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že požadovat pro prezenční výuku test nebo očkování bylo nezákonné. Podle Zuzany Candiglioty: „Žalobci konkrétně vadilo, že se musí podrobovat testování za situace, kdy očkovaní studenti nic takového nemusí, přestože podle obecně známých poznatků očkovaní nejsou bezinfekční. Žalobce opatření vnímal jako nátlak na podstoupení očkování, přitom on sám chce svobodně rozhodovat o tom, zda se očkování podrobí nebo ne. Také negativně vnímal bezhlavou propagaci očkování a nátlak na očkování ze strany univerzity, a to jak na studenty, tak i na zaměstnance.“
Krajský soud v Brně (sp. zn. 62 A 7/2022) rozhodl, že se Masarykova univerzita dopustila nezákonného zásahu tím, že zavedla tzv. systém O-N-T (očkování, nemoc, test), kterým od konce listopadu do Vánoc 2021 podmiňovala prezenční výuku. Podle soudu nemá univerzita oprávnění takovou povinnost studentům stanovit.
foto Michal Klajban CC BY-SA 3.0
Poradce ukrajinského prezidenta David Arachamija prohlásil, že v bojích je každý den zraněno a zabito až tisíc ukrajinských vojáků. Dosud se uvádělo nanejvýš dvě stě padlých za den. Dále také prohlásil, že by si rád užil dopad sankcí na Rusko, které se podle něj projeví teprve nejméně za tři roky.
Biden poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů. Od začátku války na konci února USA přislíbily bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ve výši přibližně 5,6 miliardy dolarů, včetně tohoto posledního balíčku, píše AP.
Pondělní vyjádření poradce ukrajinského prezidenta Michajla Podoljaka, že Ukrajina potřebuje k zastavení ruského postupu tisíc houfnic ráže 155 mm a 500 tanků nebo 300 salvových raketometů, jsou jen obtížně splnitelné, napsal v analýze list The Guardian.
Další info: Podle západních rozvědek Ukrajina nemůže zvítězit
Maďarsko zastropovalo ceny šesti základních potravin loni v říjnu a pohonných hmot loni v polovině listopadu. Zastropování maďarská vláda několikrát prodloužila. Maximální cena 95oktanového benzinu a nafty je 30 korun za litr.
Ceny regulovaných potravin:
kilogram vepřové kýty 1420 HUF (97 CZK),
kilogram kuřecích prsou (bez kostí a kůže) 1600 HUF (109 CZK),
litr slunečnicového oleje 713 HUF (48 CZK),
kilogram jemné mouky 203 HUF (14 CZK),
kilogram krystalového cukru 261 HUF (18 CZK),
litr mléka s 2,8% obsahem tuku 286 HUF (19 CZK).
Prodlužuje se i strop na úrokové sazby hypoték, který má chránit dlužníky před vyššími náklady na úvěry. Vláda maďarské banky zatížila i daní z nadměrných zisků.
Na webu Novy se objevil další ze strašících titulků: „Další vlna covidu hrozí Česku už v létě. Experti se bojí nejhoršího scénáře.“ Ve článku jsou přitom pouze různé nicneříkající výroky Kubka, Prymuly a Hořejšího, tedy odborníků, kteří se opakovaně mýlili, bez jakýchkoliv zajímavých konkrétních informací. Tedy pravděpodobně pouze další z placených PR propagací farmaceutických firem.
Podle zveřejněných statistik počet zaznamenaných nových infekcí, po tom co začal ukrajinsko-ruský válečný konflikt setrvale klesá, počet úmrtí s kovidem se pohybuje kolem 1 denně, tedy pravděpodobně se úmrtí následkem kovidu blíží nule.