<– 10. června 2022 –>
<– 10. června 2022 –>
Lidice – zhmotnění zla, které nebylo jen odstrašujícím aktem pro podrobení českého národa. Byl to akt zla užívající si ničení a zkázu. Byl to akt záměrně zbytečné krutosti a zvrhlosti. Aktéři se snažili o úplnou anihilaci, zánik i jen samotného názvu Lidice. Zlo projevující se v čisté podobě. Přes obrovské utrpení blízkých a soucítících se však fašistickému zlu jeho snaha nezdařila. Lidice opět povstaly a opět si v nich hrají a vřískají děti.
A Lidice k nám od té doby promlouvají. K někomu se snaží křičet, k někomu mluví tiše, a možná v hlomozu věcí kolem každý zaslechne trochu něco jiného. A někomu šeptají, že proti zlu se nemůžeme bránit zlem. Pokud ho však chceme porazit, musíme se mu postavit. A to jediné, co zlo může porazit, je láska k životu.
Wikipedie: Navečer dne 9. června byly Lidice obklíčeny jednotkami Wehrmachtu (ze Slaného) a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Obyvatelé začali být po půlnoci vyváděni ze svých domovů. Muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod., byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Ráno 10. června 1942 se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za úsvitu pak autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Mezitím byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byli posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173, včetně lidického faráře Josefa Štemberky. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu Josefu Hroníkovi 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny. Dle vyhlášky ministra vnitra číslo 25/1943 Sb. o změnách úředních názvů obcí a jejich částí, povolených v roce 1942 byl „název bývalé obce Lidic v politickém okresu kladenském prohlášen za navždy zaniklý“. Celkový počet obětí dosáhl počtu 340 (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).
foto: Pomník dětem odvezeným na převýchovu po vyhlazení obce Lidice. „Převýchova“ proběhla ve zplynovávacím autě koncentračního tábora Chlemno. Bronzová socha od Marie Uchytilové. Autor fotografie: Cybermud CC-BY-SA-3.0
Václav HrabákNávrh zahrnuje jak samotné vypínání webů, tak oslabení jejich dosahu k dalším čtenářům, aby se informace nemohly snadno šířit internetem. Pro veřejnost zástupci vnitra neposkytly žádné další informace. První podobu cenzurního zákona již probírali i poslanci.
Podle ministra vnitra Rakušana případné vypínání webů by bylo podmíněno podrobným odůvodněním ze strany bezpečnostních složek.
V neděli budou ve Francii probíhat parlamentní volby. Pokud by vyhrála Macronova opozice, prounijní prezident Macron bude mít do velké míry svázané ruce. V posledním průzkumu vede opoziční levicová koalice a prezidentská koalice tak nemusí získat v parlamentu většinu. Podle posledního průzkumu agentury Ipsos-Sopra Steria by první kolo voleb mohla vyhrát Mélenchonova koalice, kterou plánuje volit 28 procent Francouzů, Macronovu hnutí chce dát hlas o procento voličů méně.
Mélenchon je pro vystoupení Francie z NATO. Ne všichni v jeho koalici však s ním plně souhlasí. Podle jeho slov mezi macronovci „zavládla panika“. Odhady z průzkumů jsou však velmi těsné.
„Já si nemyslím, že v tom máme i nadále pokračovat v takové míře a že má naše desetimilionová země patřit na špičku všech zemi, které na Ukrajinu dodávají zbraně,“ prohlásil Babiš.
„Pomoc, kterou Ukrajině poskytujeme, má smysl a nesmí přestat.“ „Naše vláda poskytla vojenský materiál v hodnotě 3,5 miliardy,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová před pár dny v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Doplnila, že na jednání vlády předloží návrh na další pomoc Ukrajině za 600 až 700 milionů korun. „Dokud budu ministryně, určitě nebudu polevovat v pomoci Ukrajině,“ uvedla.
„Buďme solidární, pomáhejme, ale nesmíme ohrozit obranyschopnost naší země. Humanitární pomoc ve všech formách je samozřejmě na místě. Do dodávek zbrani na Ukrajinu už ale český stát investoval 3,5 miliardy a ministryně chce vládu požádat o dalších 700 milionů,“ uvedl pro iDNES.cz bývalý premiér. Doplnil, že si nemyslí, že má Česko patřit na špičku zemí, které na Ukrajinu dodávají zbraně.
foto: Babiš a starostka Litvínova Kamila Bláhová v litvínovském ghettu Janov Lucie Bartoš CC BY-SA 4.0
Jediné „systémové“ řešení na pomoc obyvatelům při zdražování benzínu bylo snížení spotřební daně o 1,50 Kč. To na chvíli benzín zlevnilo, po týdnu je již dražší než před snížením spotřební daně.
Odvolaná ukrajinská ombudsmanka (Ukrajinský parlament odvolal z funkce ombudsmanky Ljudmylu Denisovovou) přiznala, že lhala o znásilňování ukrajinských dětí ruskými vojáky. Mnoho zemí tím tak přesvědčila k posílání zbraní Ukrajině. Podle ní například italské Hnutí pěti hvězd souhlasilo s dodávkou zbraní, kterou by jinak nepodpořilo. Je tedy možné, že bez této lživé propagandy by ukrajinsko-ruský konflikt směřoval rychleji k mírové dohodě.
„Mluvila jsem například v italském parlamentu ve Výboru pro mezinárodní záležitosti a viděla jsem takovou únavu z Ukrajiny, víte? Mluvila jsem o hrozných věcech, abych je donutila učinit rozhodnutí, která Ukrajina a ukrajinský lid potřebují,“ řekla Ljudmyla Denisovová v rozhovoru pro ukrajinský server lb.ua
foto: ekspress gazeta
„Spotřebitelské ceny opět výrazně zrychlily svůj meziroční růst, tentokrát až na rovných 16 %. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 % především v důsledku růstu cen potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Za květen se spotřebitelské ceny meziměsíčně zvýšily o 1,8 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 16,0 %, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu.
Podle ČTK překvapivě vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb České národní banky (ČNB), a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta.
foto Jarita, CC BY 2.0