<– 25. května 2022 –>
<– 25. května 2022 –>V době, kdy česká ekonomika prochází vážnou krizí, Česko se velmi aktivně účastní Ukrajinsko-Ruské války, vláda opět prosadila prodloužení nouzového stavu, se poslanci vládní koalice snaží nebývale aktivně o prosazení korespondenčního hlasování. Olga Richterová (Piráti) prohlásila: „Skutečně je to otázka priorit, stihnout bychom to měli“. Chtějí kvůli tomu svolat i momořádnou schůzi sněmovny. Pekarová Adamová prohlásila, že „Je nutné jít cestou mimořádné schůze, na které nebude žádný jiný bod, a která bude tedy tím pádem moci být projednána, i když to bude trvat třeba mnoho hodin“
Je s podivem, že právě korespondenční volby jsou pro naše politiky otázkou nejvyšší priority. Možná právě proto, že ze zahraničí víme velmi dobře (ať je to z USA nebo Rakouska), že korespondenční volby lze použít pro falšování výsledků voleb. A například právě strany, u kterých je celkem jisté, že v příštích volbách budou mít mizivou šanci na zvolení (tedy například právě piráti), se tak vehementně snaží o jejich zavedení.
Je tedy velmi pravděpodobné, že právě o falšování výsledků voleb jde především. A tedy, že pokud korespondenční volby projdou, končí v tím v naší zemi princip regulerních a transparentních voleb.
Vláda si nechala sněmovnou opět schválit prodloužení nouzového stavu o další měsíc, tedy do konce června. Vysvětluje to například nutností jednoduššího ubytovávání Ukrajinců.
„Vláda chce neustálým prodlužováním omezovat demokracii a vyhýbat se povinnostem vypisovat výběrová řízení. Zároveň platí, že situaci kolem ukrajinských uprchlíků lze řešit nástroji standardní legislativy,“ prohlásil Tomio Okamura.
Podle průzkumu CVVM vládě nedůvěřuje 2/3 lidí, také pouze 1/3 důvěřuje poslanecké sněmovně. Pouze 1/5 lidí je spokojena se součanou politickou situací.
Přestože má vláda tak malou podporu obyvatel, snaží se zatahovat Českou republiku do války a souhlasí s uvalením ekonomických sankcí, které značně poškodí českou ekonomiku. Je otázka, zdali vláda při tak nízké podpoře má skutečně vládnout České republice.
Podle cz.nic prý tyto weby nadále nejsou hrozbou pro bezpečnost. Současně podle ČT právník sdružení Frank Bold Miroslav Crha připouští, že si lidé tyto weby našli na jiných doménách, a tedy další blokování nepřináší efekt. CZ.nic vyžadovalo po státu, že pokud chtějí nadále tyto weby blokovat, tak vyžadují příkaz soudu, policie nebo kompetentního orgánu státu, což se nestalo. Paradoxem nadále zůstává, že pro stranu Pirátů bylo ještě před několika lety svoboda na internetu jedno z hlavních politických témat. V současnosti je to jedna ze stran, která zavádí internetovou cenzuru.
Vláda odložila schválení pětitisícového příspěvku na příští týden. Od začátku provázely tento návrh zmatky, kdy ani členové vlády nevěděli, jestli se milionový strop pro přidělení příspěvku počítá z hrubého nebo čistého příjmu. Návrh byl na vládě již otevřen, ale členové vlády se dohodli na jeho odložení. Podle oponentů je pětitisícový příspěvek populistickým nekoncepčním krokem, který má jen maskovat to, že vláda netuší jak má chránit českou ekonomiku.
Penze se letos zvýšili již dvakrát, poprvé běžnou valorizací o 502 korun, podruhé mimořádným opatřením o 300 korun. Díky novému navýšení vzroste průměrný starobní důchod o 699 Kč. V Česku pobírá starobní důchod 2,36 milionu obyvatel, současné druhé mimořádné zvýšení penzí v tomto roce přijde státní kasu na 7, 8 miliardy korun. Celkem půjde na penze letos o 57 miliard korun více než loni. Starobní důchody činí téměř třetinu výdajů státu.
Viktor Orbán prohlásil, že svět stojí díky bruselským protiruským sankcím na prahu hospodářské krize. Stav válečné hrozby mu má umožnit ochránit maďarskou ekonomiku za současné krizové situace. Dále prohlásil, že se bude snažit, aby Maďarsko zůstalo mimo tuto válku.
Oproti tomu český premiér prohlašuje, že jsme ve válce a další prodloužení nouzového stavu odůvodňuje naše vláda nutností snázšíme ubytováváním migrantů.
Poslanci ukrajinské strany Volodymira Zelenského „Služebník lidu“, Mariana Bezuglová, Heorhij Mazurašu a Oleksandr Feděnko, navrhli uzákonit možnost popravit vojáka ukrajinské armády například za dezerci či neuposlechnutí rozkazu. Novela zákona zdvihla vlnu odporu a následně byla tato novela stažena.
15. 6. v 11:00 má Zelenskyj promluvit on-line v našem parlamentu. Pekarová Adamová s Vystrčilem poslali Zelenskému oficiální pozvání, nyní čekají na oficiální potvrzení.
Ukrajina má problémy s exportem obilí po námořních trasách, které blokuje Rusko. Rusko přislíbilo, že pokud západ uvolní protiruské sankce a Ukrajina odminuje přístavy, tak vývoz obilí umožní. Rusku se již povedlo zprovoznit přístav Mariupol, který se podařilo „odminovát a demilitarizovat“
Média informují o tom, že se na polsko-ukrajinské hranici vrací směrem na Ukrajinu více lidí, než z Ukrajiny přichází, přestože údajná nutnost opustit Ukrajinu stále trvá. V Česku tento trend zaznamenán nebyl.