<– 12. května 2022 –>
<– 12. května 2022 –>
Novým guvernérem České národní banky se stane Aleš Michl, který od prvního července nahradí Jiřího Rusnoka.
„Od července, kdy budu vést bankovní radu, předpokládám, že inflace bude dále rekordně vysoká, kolem 15 procent. Hlavní cíl bude ji navrátit na dvě procenta. Předpokládám, že to bude trvat dva roky,“ uvedl při jmenování Michl.
Podle Zemana existují dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory. Jedna skupina inflaci označuje jako poptávkovou a jako řešení vidí zvyšování úrokových sazeb. Druhá skupina mluví o nákladové inflaci a v takovém případě je zvyšování úrokových sazeb nákladem svého druhu a k inflaci přispívá. „Z důvodů výše uvedených jsem se rozhodl jmenovat guvernérem člověka, který měl kritický postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování.“ prohlásil Zeman.
Aleš Michl byl od konce roku 2018 členem sedmičlenné bankovní rady ČNB, dříve působil také v Raiffeisenbank nebo jako externí poradce bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Aleš Michl je známým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb. Svými postoji se výrazně odlišuje od předchozho guvernéra Rusnoka.
foto Jarita, CC BY 2.0
To co si oblíbila Babišova vláda, totiž vyhlašování nouzových stavů, se pro současnou vládu stalo stavem normálním. Rakušan chce opět nouzový stav prodloužit, přitom nouzový stav, už podle svého názvu, by se měl vyhlašovat pouze za mimořádné situace, tedy například při ohrožení chodu státu. Přijímání válečných uprchlíků, i při větším množství, je stav, na který běžná legislativa pamatuje. Ale samozřejmě během nouzového stavu mají úředníci mnohem větší pravomoci. Nouzový stav je tak zřejmě používán čistě účelově k posilování pravomocí úřadů, to znamená obcházení standardních demokratických principů.
Finský prezident a premiérka oznámili, že podporují vstup do NATO. Za stávající situace, kdy západ válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem propagandisticky interpretuje jako „útok Ruska na mírumilovnou Ukrajinu“ je tento postup logický a Rusko s tím muselo počítat. Proukrajinská propaganda o tom hovoří jako o prohře Ruska, k čemuž není žádný důvod.
Podle statistických dat nadůmrttí při porovnání Švédska s jinými zeměmi se již nyní ukazuje, že lockdowny byly k ničemu. Lockdowny však měly naopak zdrcující dopad na fyzické i psychické zdraví obyvatel, sociální vazby dětí. Psychiatrické potíže u dětí se u nás dramaticky zvýšily, narostlo množství dětských sebevražd i dalších problémů. Z dostupných dat tedy vyplývá, že jakékoliv další zavádění lockdownů přinese pouze negativní efekt.
Nejvyšší státní soud v USA se chystal zrušit ústavní ochranu interrupce na základě precedentu Roe vs. Wade z roku 1973. V USA je oproti například České republice systém precedentů zásadní. Demokraté proto připravili zákon o ochraně potratů, který schválila Sněmovna reprezentantů. Nyní ho však senát zamítl.
Navrhovaný zákon by v celých Spojených státech zaručil právo na umělý potrat do chvíle, kdy je dítě schopné přežití, jak je to v Americe dosud. Kromě toho i v pozdější fázi, pokud by těhotenství ohrožovalo zdraví nebo život matky, zakazoval by také v některých státech nařízené povinné ultrazvuky či čekací lhůty před interrupcí. V USA dlouhodobě demokraté prosazují liberální přístup k potratům, republikáni se snaží oa co nejvyšší ochranu nenarozených dětí.
foto Kevin McCoy, CC BY-SA 2.0
Leyenová po jednání s japonským premiérem svým výrokem naznačila, že Rusko narušuje snahu o uspořádání světa. To podporuje dlouhodobá tvrzení o tom, že se určité skupiny snaží o „uspořádání světa“, tedy o nový světový řád.
Od pátku 13. května bude v Česku otevřen nejdelší visutý most pro pěší na světe. Most dlouhý 721 metrů je v nejvyšším místě 95 metrů nad terénem. Na lávce se současně může pohybovat 500 lidí. Cena atrakce je pro dospělé 350Kč při předchozí registraci: https://www.dolnimorava.cz/sky-bridge-721. Sky bridge je nedaleko Kralického Sněžníku.
foto dolnimorava.cz
V Indii jsou nyní extrémní horka, stoupá riziko požárů, kdy jsou podrosty enormě vysušené. Horka mají negativní vliv i na zvířata včetně ptáků, které se snaží zachraňovat záchranáři. Horka jsou v oblastech celé jihovýchodní Asie. V dubnu naměřili 43,5 °C, což je nejvíc za posledních 12 let.